ECLI:CZ:US:1998:4.US.116.98
sp. zn. IV. ÚS 116/98
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti Ing. P.T., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 11. 1997, č. j. 18 Co 403/97-68, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byla dne 16. 3. 1998 doručena ústavní stížnost, která směřuje proti výše uvedenému rozhodnutí vydanému v právní věci o 122 751,53 Kč s přísl. s tvrzením, že soudy obou stupňů nedostatečně zohlednily právo stěžovatele na soudní ochranu, právo na rovné postavení s jinými účastníky řízení a právo, aby nebyl odňat svému soudci.
Dále pak stěžovatel poukazuje na porušení práva, aby vůči němu státní moc postupovala v mezích stanovených zákonem a na porušení práva na zachování lidské důstojnosti. Uvedená porušení stěžovatel dovozuje zejména z toho, že soudy dostatečným způsobem nezohlednily jím uváděné skutečnosti, které ve svém podání konkretizuje, k mnohým se vůbec nevyjádřily a odmítly i jeho žádosti na předkládání dalších důkazů. Proto stěžovatel požaduje zrušení obou rozsudků.
Stručně lze důvody podání ústavní stížnosti shrnout do konstatování, že podle názoru stěžovatele obecné soudy hodnotily nesprávným způsobem důkazy. Tím však stěžovatel nenapadá ústavnost postupu obecných soudů, ale vyjadřuje, že má na zjištěný skutkový stav jiný právní názor. V této souvislosti soudci zpravodaji nezbývá než konstatovat, že věc se netýká žádné závažné otázky interpretace nebo aplikace Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), když Ústavní soud již ustálil svou judikaturu týkající se zásahu do jurisdikční činnosti obecných soudů v tom smyslu, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a že mu nepřísluší hodnotit hodnocení důkazů obecnými soudy, a to ani tehdy, kdyby se s takovým hodnocením sám neztotožňoval. Předpokladem ovšem zůstává, že obecné soudy postupují ve shodě s obsahem hlavy páté Listiny. Soudce zpravodaj však po posouzení obsahu ústavní stížnosti neshledal, že by napadené rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, zakládalo v uvedeném ohledu neústavnost.
Z výše uvedených důvodů soudce zpravodaj rozhodl o ústavní stížnosti tak, že ji jako návrh zjevně neopodstatněný podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítl, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, aniž by stěžovatele v rámci procesní ekonomie vyzýval k odstranění vad návrhu, zejména pokud jde o povinné právní zastoupení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. dubna 1998
JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj