ECLI:CZ:US:1998:4.US.237.98
sp. zn. IV. ÚS 237/98
Usnesení
IV. ÚS 237/98
USNESENÍ
Ústavní soud rozhodl dne 22. června 1998 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové ve věci ústavní stížnosti V.D., zastoupeného JUDr. D.Z., proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 12. 1997, čj. 23 C 227/94-25, a usnesení Krajského soudu v Ostravě zde 17. 3. 1998, čj. 8 Co 236/98-30, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedeným rozhodnutím obecných soudů, jimiž stěžovateli nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, stěžovatel mimo jiné uvádí, že těmito rozhodnutími došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv, zakotvených v článcích 36 a 38 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Okresním soudem zaslaný formulář potvrzení o majetkových poměrech není způsobilý podat úplnou informaci o sociálním postavení žadatele o osvobození od soudního poplatku, a proto nemůže být ani spolehlivým podkladem pro rozhodování. V projednávané věci z mnoha důvodů jsou na
2 IV. ÚS 237/98
straně stěžovatele dány podmínky pro přiznání osvobození a z těchto důvodů se stěžovatel domáhá zrušení napadených rozhodnutí.
Ústavní soud, jak již vyslovil v řadě svých nálezů, není soudem nadřízeným soudům obecným, není vrcholem jejich soustavy, a již proto nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, pokud tyto soudy ve své činnosti postupují ve shodě s obsahem hlavy páté Listiny. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků podle ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř. má soud přihlížet nejen k majetkovým a sociálním poměrům žadatele, ale rovněž k výši soudního poplatku, k povaze uplatněného nároku apod. Této zákonné povinnosti obecné soudy v projednávané věci v zásadě dostály, rozhodujíce na podkladě zjištění, že stěžovatelův důchod činí Kč 4 969,-- a s přihlédnutím i k výši soudního poplatku ve výši Kč 600,--. Jakkoli se tedy i Ústavnímu soudu mohou některé důvody uváděné v ústavní stížnosti jevit jako případné, nelze z nich přesto dovodit závěr o extrémnosti přístupu obecných soudů k otázce splnění podmínek pro přiznání osvobození od soudních poplatků, tedy přístupu způsobilého již věc posunout do ústavně právní roviny.
Všechny uvedené skutečnosti a úvahy se Ústavnímu soudu jeví natolik evidentní, že mu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 22. června 1998
JUDr. Pavel Varvařovský předseda senátu