ECLI:CZ:US:1998:4.US.449.97
sp. zn. IV. ÚS 449/97
Usnesení
IV. ÚS 449/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl o návrhu A.S., zastoupené Ing. M.H., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27.10.1997, sp. zn. 29 Ca 35/97, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelka, zastoupena na základě plné moci svým synovcem Ing. M.H., se svým podáním označeným v záhlaví jako "restituční nárok - stížnost", doručeným Ústavnímu soudu dne 28.11.1997, obrátila na Ústavní soud se žádostí o "konečné rozhodnutí o svém restitučním nároku ve vztahu k části pozemku parc.č. 713 a 714 k.ú. N.". Žádost obsahuje rekapitulaci okolností souvisejících se ztrátou vlastnického práva navrhovatelky k předmětným pozemkům a navrhovatelka v ní tvrdí, že orgány veřejné moci nesprávně posoudily okamžik a způsob převzetí předmětných nemovitostí státem.
Ústavní soud si vzhledem k tomu, že řízení u Krajského soudu v Brně bylo ukončeno procesním usnesením, jímž byl opravný prostředek, směřující proti rozhodnutí okresního pozemkového úřadu, odmítnut, dříve než vyzval navrhovatelku k odstranění vad jejího podání, vyžádal spis Krajského soudu v Brně, sp. zn. 29 Ca 35/97, aby se seznámil s procesní stránkou dané věci. Z obsahu vyžádaného spisu ve spojení s přílohami připojenými navrhovatelkou k jejímu podání zjistil, že o uplatněných restitučních požadavcích navrhovatelky rozhodl Okr.ú., okresní pozemkový úřad, rozhodnutím ze dne 18.12.1996, č.j. RPÚ 935/95/NO/1641, tak, že navrhovatelka není vlastníkem nemovitostí v k.ú. N. ve výroku citovaného rozhodnutí blíže specifikovaných. Proti tomuto rozhodnutí podala navrhovatelka Krajskému soudu v Brně dne 12.2.1997 "návrh na
2 IV.ÚS 449/97
přezkoumání rozhodnutí Okr. pozemkového úřadu B. podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku". Krajský soud v Brně poté, co dospěl k závěru, že toto podání navrhovatelky nesplňuje požadavky předepsané příslušnými ustanoveními občanského soudního řádu (§249 odst. 1 o.s.ř. ve spoj. s §2501 odst. 2 o.s.ř.), navrhovatelku usneseními ze dne 28.3.1997, č.j. 29 Ca 35/97-15, vyzval k doplnění jejího podání. Navrhovatelka byla tímto usnesením Krajským soudem v Brně řádně a srozumitelně poučena, v jakém smyslu je třeba podání doplnit a rovněž byla výslovně upozorněna, že nebudou-li všechny vytčené nedostatky jejího podání ve stanovené (15 denní) lhůtě odstraněny, soud opravný prostředek odmítne. Navrhovatelka prostřednictvím svého zmocněnce na výzvu soudu ve stanovené lhůtě reagovala, a to podáním, které soud obdržel dne 23.4.1997. Tímto podáním navrhovatelka soudu sdělila, v čem spatřuje nezákonnost napadeného rozhodnutí a v jakém rozsahu je toto rozhodnutí napadáno. Pokud šlo o vady týkající se návrhu konečného znění, navrhovatelka se ve svém doplňujícím podání dožadovala vydání rozhodnutí, kterým by byla uznána vlastníkem nemovitostí, o nichž bylo ve správním řízení rozhodováno. Vzhledem k tomu, že takové rozhodnutí nepřísluší soudu v řízení o opravném prostředku proti nepravomocnému rozhodnutí správního orgánu vydat (ten je oprávněn rozhodnout ve smyslu §250q o.s.ř tak, že přezkoumané rozhodnutí bud' potvrdí nebo je zruší a vrátí k dalšímu řízení) a vzhledem k tomu, že navrhovatelka byla předtím tímto soudem řádně poučena o právních důsledcích neodstranění vad jejího podání, Krajský soud v Brně usneseními ze dne 27.10.1997 ve smyslu §250p o.s.ř. její opravný prostředek odmítl.
V daném konkrétním případě je třeba z obsahu podání navrhovatelky dovodit, že .její podání směřuje proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27.10.1997, sp.zn. 29 Ca 35/97, které je ovšem rozhodnutím, kterým byl odmítnut opravný prostředek Navrhovatelky směřující proti rozhodnutí Okr.ú., pozemkovému úřadu, ze dne 18.12.1996, č.j. RPÚ 935/95/NO/1641. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud z obsahu vyžádaného spisu nezjistil, že by navrhovatelka byla ze strany Krajského soudu v Brně krácena na svých procesních právech, naopak byla řádně ve smyslu příslušných ustanovení občanského soudního řádu poučena a usnesením ze dne 28.3.1997, č.j. 29 Ca 35/97-15, vyzvána k odstranění vad svého podání včetně výslovného upozornění o právních důsledcích neodstranění všech soudem jejímu podání vytčených nedostatků, nezbylo mu než návrh podle §43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout jako zjevně neopodstatněný, aniž navrhovatelku dále vyzýval k odstranění vad jejího podání.
Ve vztahu k návrhu, kterým se navrhovatelka za dané procesní situace na Ústavním soudu domáhá, aby rozhodl o jejími restitučním nároku jako takovém, nezbylo pak Ústavnímu soudu než návrh podle §43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu odmítnout jako návrh, k němuž není příslušný, neboť Ústavní soud není příslušný rozhodovat ve věci samé otázky, o nichž přísluší rozhodovat jiným orgánům veřejné moci. Ve vztahu k věci navrhovatelky pak považuje Ústavní soud za potřebné uvést, že za situace, kdy řízení o restituci navrhovatelky bylo skončeno procesním rozhodnutím (výše citované usnesení Krajského soudu v Brně, ve vztahu k němuž je ústavní stížnost navrhovatelky zjevně neopodstatněnou), nepřísluší Ústavnímu soudu zabývat se ani navrhovatelkou tvrzenými nezákonnostmi v závěrech orgánů dosud ve věci rozhodujících o jejích tvrzených restitučních nárocích z hlediska jejich eventuálního rozporu s ústavně zaručenými právy navrhovatelky, a proto Ústavní soud rozhodl tak, jak výše uvedeno.
3 IV. ÚS 449/97
Poučení: Proti Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. dubna 1998
JUDr. Eva Zarembová
soudce zpravodaj