ECLI:CZ:US:1998:Pl.US.22.97
sp. zn. Pl. ÚS 22/97
Nález
Plénum Ústavního soudu rozhodlo dne 21. dubna 1998 ve věci návrhu přednosty Okresního úřadu v Trutnově na zrušení obecně závazné vyhlášky města Rtyně v Podkrkonoší č. 3/97, ze dne 28. května 1997, o omezujících opatřeních k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, takto:
Obecně závazná vyhláška města Rtyně v Podkrkonoší č. 3/97,
o omezujících opatřeních k zabezpečení místních záležitostí
veřejného pořádku, ze dne 28. května 1997, se zrušuje dnem
vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Odůvodnění:
Ústavní soud dne 15. 7. 1997 obdržel podání přednosty
Okresního úřadu v Trutnově s návrhem na zrušení obecně závazné
vyhlášky, kterou Městské zastupitelstvo ve Rtyni v Podkrkonoší
schválilo dne 28. 5. 1997, a která nese název "Obecně závazná
vyhláška č. 3/97 o omezujících opatřeních k zabezpečení místních
záležitostí veřejného pořádku." Byla vyhlášena dne 29. 5. 1997
a nabyla účinnosti dne 13. 6. 1997.
Podle §62 odst. 1 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní
zřízení), ve znění pozdějších předpisů, přednosta Okresního úřadu
v Trutnově pozastavil výkon výše uvedené vyhlášky svým přípisem
čj. PŘ 358/6/97, ze dne 13. 6. 1997, a současně sdělil městskému
zastupitelstvu, že předloží věc Ústavnímu soudu, pokud městské
zastupitelstvo nezjedná nápravu. Městské zastupitelstvo se pak na
svém mimořádném zasedání dne 2. 7. 1997 usneslo, že s pozastavením
výkonu své uvedené vyhlášky nesouhlasí.
Oba účastníci řízení vyslovili souhlas s tím, aby ve smyslu
ustanovení §44 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu,
bylo upuštěno od ústního jednání ve věci návrhu na zrušení
předmětné vyhlášky.
Proti obsahu napadené vyhlášky vznesl Okresní úřad v Trutnově
tyto námitky:
Obecně závazná vyhláška č. 3/97, o omezujících opatřeních
k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, obsahuje
nedostatky a nepřesnosti a odporuje tak zákonu.
V článku II. odst. 1 písm. a) zakazuje město v době nočního
klidu od 22.00 hodin do 06.00 hodin používat nebo zkoušet hlučné
stroje mimo budovy dostatečně chránící okolí před hlukem, ve
vzdálenosti menší než 50 m od nejbližšího obydleného objektu.
Tento zákaz jde nad rámec platné právní úpravy, kterou pro tuto
oblast obsahuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 13/1977
Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
Pod písm. b) výše uvedeného článku a odstavce vyhlášky město
zakazuje pořádat veřejné hudební produkce (např. diskotéky, plesy,
zábavy, koncerty apod., s použitím zesilovací techniky) ve
vzdálenosti menší než 50 m od nejbližšího obydleného objektu. Pod
písm. c) pak zakazuje město provozování reprodukované a živé hudby
a jiných zařízení působících nepřiměřený hluk v zahradních
restauracích, areálech v přírodě apod.
Přestože předmětná vyhláška byla vydána na podkladě
ustanovení §14 odst. 1 písm. o) a §17 zákona č. 367/1990 Sb.,
o obcích, ve znění pozdějších předpisů, k zajištění ochrany
místních záležitostí veřejného pořádku, oblast, kterou upravuje ve
shora uvedeném ustanovení vyhlášky, však do samostatné působnosti
obce nepatří. Z textu uvedeného ustanovení §17 zákona o obcích je
patrno, že se musí jednat o samostatnou působnost obce a zákaz lze
vztáhnout pouze na některá vyhláškou v obci určená místa. Důvodem,
proč v tomto případě nelze uvedené ustanovení zákona o obcích
aplikovat, je, že v uvedeném konkrétním případě se nejedná
o samostatnou působnost obce. To přesto, že zajištění nočního
klidu je součástí místních záležitostí veřejného pořádku a patří
tak do samostatné působnosti obce. Vyhláška však upravuje pořádání
diskoték, plesů, zábav, koncertů, provozování reprodukované hudby
apod. a také technické parametry, tj. stanovení vzdálenosti od
obydlených objektů. Posuzování této činnosti podléhá režimu zákona
č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
ve znění pozdějších předpisů, a zákona o obcích a je tak výkonem
státní správy. Živnostenský zákon uvádí, že při provozování
živnosti je subjekt (podnikatel) povinen dodržovat podmínky
stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy. Jedná se tedy
v tomto případě o výkon státní správy a činnost uvedeným zákonem
upravená je svěřena do přenesené působnosti obcí. Obec by pořádání
diskoték apod. mohla omezit či zakázat pouze v případě, že by tuto
činnost provozovala sama, nebo by mohla stanovit omezující
podmínky v nájemní smlouvě v případě pronájmu svého majetku jiným
subjektům. Obecně pak touto vyhláškou město porušilo právo
obsažené v čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod č.
2/1993 Sb. Toto ustanovení mimo jiné zaručuje každému právo
podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Omezit toto
právo, či stanovit podmínky k jeho naplnění, lze potom jen zákonem
a v jeho mezích. V neposlední řadě došlo vydáním této vyhlášky
i k porušení práva obsaženého v Ústavě České republiky č. 1/1993
Sb., konkrétně čl. 2 odst. 4, kterým je právo každého občana
činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co
zákon neukládá.
Město Rtyně v Podkrkonoší jako účastník řízení ve svém
vyjádření ze dne 23. 1. 1998 uvedlo, že vyhláška č. 3/97 vychází
z ustanovení §17 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění
pozdějších předpisů, ale v návrhu na její zrušení není odkaz na
ustanovení §17 vůbec uveden. Vyslovuje své stanovisko, že
vyhláškou č. 3/97 je zcela konkrétně naplněno ustanovení §17
zákona o obcích tím, že je stanovena vzdálenost od obytných budov
(vymezení místa) a omezení doby (určení času) pro pořádání
veřejných hudebních produkcí. Pokud se jedná o veřejnou hudební
produkci, pak je zřejmé, že je pořádána na veřejně přístupném
místě ve smyslu ustanovení §17 zákona o obcích. Má za to, že
důvody uváděné v návrhu nevycházejí z ustanovení §17 zákona
o obcích a obecně závazná vyhláška č. 3/97 naopak tomuto
ustanovení odpovídá.
Ústavní soud při posouzení návrhu přednosty Okresního úřadu
v Trutnově, jakož i obsahu předmětné vyhlášky, musel konstatovat,
že podle čl. 104 odst. 3 Ústavy mohou zastupitelstva v mezích své
působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky. Podle §16 odst. 1
zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, mohou být vyhlášky vydávány
k plnění úkolů samosprávy. K vydání takové vyhlášky sice obec
nepotřebuje zmocnění v zákoně, ale podle §16 odst. 2 musí tato
vyhláška být v souladu se zákony a obecně závaznými právními
předpisy vydanými ústředními orgány státní správy k jejich
provedení. Z toho vyplývá, že to, co je upraveno zákonem nebo
jiným obecně závazným předpisem, nemohou obce upravovat odchylně.
Ústavní soud pak přihlédl i ke svým dosavadním rozhodnutím
v obdobných případech a dospěl k závěru, že návrh přednosty
Okresního úřadu v Trutnově je oprávněný a s ohledem na důvody
v něm uvedené napadenou vyhlášku města Rtyně v Podkrkonoší č.
3/97, o omezujících opatřeních k zabezpečení místních záležitostí
veřejného pořádku, zrušil.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.
V Brně dne 21. 4. 1998