ECLI:CZ:US:1999:1.US.267.99
sp. zn. I. ÚS 267/99
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem ve věci ústavní stížnosti Š. G., kterou se domáhá odškodnění za "hrubé násilí, ponižování lidské důstojnosti a za mlácení", takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Stěžovatel v ústavní stížnosti uvádí, že v roce 1971 byl Okresním soudem v Liberci odsouzen k trestu odnětí svobody na 1 rok a byl zařazen do III. nápravně výchovné skupiny Valdice u Jičína, později byl "izolován 3 měsíce v NVÚ M. - Doubí u Liberce". Po dobu trvání trestu odnětí svobody byl údajně slovně urážen, ponižován a fyzicky bit, takže z toho má trvalé zdravotní následky. Proto Ústavní soud žádá o "plné odškodnění" za spáchaná příkoří v předmětné době.
Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR), který je - jakožto státní orgán - vázán svými kompetencemi, vymezenými v Ústavě a blíže konkretizovanými v zákoně č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Protože státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon (čl. 2 odst. 3 Ústavy), není možné, aby Ústavní soud překračoval svoje Ústavou a zákonem stanovené kompetence.
Stěžovatel se ústavní stížností domáhá přiznání odškodnění za údajná příkoří, která mu byla v minulosti spáchána ve výkonu trestu odnětí svobody. V této souvislosti však Ústavní soud konstatuje, že mu přísluší zásadně toliko kasační rozhodování, tzn. není oprávněn někomu pozitivně přiznat jeho případné právo či nárok. Pokud vyhoví ústavní stížnosti, toliko zruší napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci nebo - jestliže porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody spočívalo v jiném zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí - zakáže tomuto orgánu, aby v porušování práva a svobody pokračoval, a přikáže mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před porušením (§82 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Je tedy zřejmé, že Ústavnímu soudu nepřísluší rozhodovat o odškodnění v tom smyslu, jak stěžovatel navrhuje.
Proto Ústavní soud ústavní stížnost jako návrh, k jehož projednání není příslušný, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [ustanovení §43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. června 1999
JUDr. Vojen Güttler
soudce zpravodaj