ECLI:CZ:US:1999:1.US.306.99
sp. zn. I. ÚS 306/99
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem o ústavní stížnosti stěžovatele G., s.r.o., zastoupeného advokátem JUDr. V. P., proti rozhodnutí Finančního úřadu v Českém Krumlově ze dne 26. 11. 1998, sp. zn. 50791/98/082960/2470, a proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 3. 5. 1999, sp. zn. 668/150/1999, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení rozhodnutí Finančního úřadu v Českém Krumlově ze dne 26. 11. 1998, sp. zn. 50791/98/082960/2470, kterým bylo zastaveno řízení ve věci žádosti o opravu zřejmých omylů a nesprávností platebního výměru na daň darovací č.j. 28/DDR/209/94 ze dne 6. 4. 1994, neboť podle §56 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, opravy nebo zrušení stanovené daně nelze provést, zaniklo-li právo daň vyměřit nebo doměřit, tj. uplynuly-li lhůty pro vyměření daně stanovené v §47 cit. zákona. V projednávané věci byl poslední úkon směřující k vyměření daně učiněn správcem dne 6. 4. 1994 a nabyl právní moci dne 9. 5. 1994. Tříletá subjektivní lhůta uplynula 31. 12. 1997.
Stěžovatel se dále domáhá zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 3. 5. 1999, sp. zn. 668/150/1999, které zamítlo jeho odvolání proti citovanému rozhodnutí Finančního úřadu v Českém Krumlově. Stěžovatel se domnívá, že rozhodnutím Finančního ředitelství v Českých Budějovicích byl zkrácen na svých právech zaručených Listinou základních práv a svobod, neboť mu prý především bylo znemožněno, aby se v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění, domáhal stanoveným způsobem svého práva. Stěžovatel v ústavní stížnosti zejména namítl, že Finanční ředitelství v Českých Budějovicích svoje rozhodnutí založilo na nesprávném výkladu ustanovení §56 odst. 4 uvedeného zákona, neboť z ustanovení §47 odst. 2 poslední věta téhož zákona "zcela jednoznačně vyplývá, že vyměřit a doměřit daň lze nejpozději do 10 let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla daňová povinnost, aniž by zde byla současně povinnost daňové přiznání nebo hlášení podat". Dále stěžovatel uvedl, že "z hlediska rovnosti všech subjektů před zákonem a z hlediska právní jistoty účastníků řízení nelze ustanovení §56 odst. 4 citovaného zákona vykládat jinak, než že lhůta pro opravu či zrušení daně je desetiletá a běží od konce roku, v němž daňová povinnost vznikla". Stěžovatel se domnívá, že bylo především porušeno jedno z jeho základních práv, a to právo na spravedlivý proces zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatel však současně v ústavní stížnosti uvedl, že "k ochraně svých práv podal v této věci ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích žalobu o přezkoumání správního rozhodnutí podle ust. §247 a násl. o.s.ř.".
Z vyjádření Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 9. 1999 bylo zjištěno, že stěžovatel dne 18. 6. 1999 podal do rozhodnutí Finančního ředitelství v Českých Budějovicích ze dne 3. 5. 1999, sp. zn. 668/150/1999, u Krajského soudu v Českých Budějovicích žalobu a věc je vedena pod spisovou značkou 10 Ca 183/99-35.
Je tedy zřejmé, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
Na základě těchto skutečností soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný [§43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. října 1999
JUDr. Vojen Güttler
soudce zpravodaj