ECLI:CZ:US:1999:1.US.318.99
sp. zn. I. ÚS 318/99
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne o návrhu M. S., na zrušení ustanovení §32 odst. 1 písm. a) a odst. 3 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém zabezpečení, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel podal dne 28. 6. 1999 návrh, aby Ústavní soud zrušil ust. §32 odst. 1 písm. a) a odst. 3 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. a dal podnět dolní komoře Parlamentu České republiky k doplnění zákona č. 155/1995 Sb. novým zněním, ve kterém bude "zohledněna", obdobně jako u žen, i výchova dětí samotnými muži. Navrhovatel uvádí, že toto ustanovení přiznává právo na snížení hranice důchodového věku pouze ženám, které vychovaly (nikoli porodily) děti a nepřiznává toto právo i mužům, kteří prokazatelně rovněž sami vychovali děti "a to až do doby jejich zletilosti". Uvedené ustanovení je podle názoru navrhovatele diskriminační (pro muže) a je v rozporu s čl. 1 Listiny základních práv a svobod, který mimo jiné stanoví, že lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti a právech. V případě navrhovatele se jedná o nezletilou dceru, kterou po rozvodu manželství svěřil soud do jeho výchovy a navrhovatel ji skutečně až do doby její zletilosti vychoval.
Podle ustanovení §74 zák. č. 182/1992 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, spolu s ústavní stížností může být podán návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis.
O takovou situaci však v tomto případě nejde. Navrhovatel nepodal ústavní stížnost ve smyslu ust. §72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v níž by tvrdil, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byl účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno jeho základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Toliko v případě podání takové stížnosti by současně mohl být podán návrh podle ust. §74 cit. zákona, pokud by uplatněním napadeného zákona nebo jiného právního předpisu (nebo jejich jednotlivých ustanovení) nastala skutečnost, která by byla předmětem ústavní stížnosti. To vyplývá z ustanovení §64 odst. 1 písm. d) citovaného zákona.
Návrh podaný s poukazem na ust. §74 zák. č. 182/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bez spojení s ústavní stížností podle ust. §72 odst. 1 písm. a) cit. zákona, je návrhem, který byl podán někým zjevně neoprávněným
Proto soudce zpravodaj podle ust. §43 odst. 1 písm. c) cit. zákona tento návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti navrhovatele odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. července 1999
JUDr. Vojen Güttler
soudce zpravodaj