ECLI:CZ:US:1999:1.US.339.99
sp. zn. I. ÚS 339/99
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. M. H., zastoupeného advokátem JUDr. J. N., proti rozhodnutí Policie České republiky, Správy Východočeského kraje, v Hradci Králové ze dne 5. 5. 1999, č.j. PVC-127/Spr-99, a o návrhu na zrušení ustanovení §17 písm. b) zák. č. 216/1991, o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, ve znění pozdějšího předpisu, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Stěžovatel se ústavní stížností z 1. 7. 1999 domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí. Uvedl, že tímto rozhodnutím bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního ředitelství Policie ČR Hradec Králové ze dne 24. 3. 1999, č.j. ORHK-188/OV-OSS-99, kterým mu byl odňat cestovní pas č. 8114359. Stěžovatel se domnívá, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s čl. 14 Listiny základních práv a svobod, čl. 2 Protokolu č. 4 k Úmluvě o ochraně základních práv a svobod a čl. 12 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a dále v rozporu s čl. 2 a 4 Listiny základních práv a svobod, neboť jím bylo porušeno jeho právo svobody pohybu a pobytu.
Podle názoru stěžovatele je samo ustanovení §17 písm. b) zák. č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, ve znění pozdějšího předpisu, na základě kterého bylo rozhodnuto o odnětí jeho cestovního dokladu a tím i o porušení jeho práva na svobodu pohybu a pobytu, ve zjevném rozporu s čl. 1 Ústavy České republiky, který vymezuje Českou republiku jako svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana, neboť dává svou neurčitostí orgánům veřejné moci prostor pro zneužití. Omezení tohoto základního lidského práva je prý dále v rozporu s čl. 4 odst. 1 a 4 a čl. 14 Listiny základních práv a svobod, jakož i s čl. 2 Protokolu č. 4 k Úmluvě o ochraně základních práv a svobod a čl. 12 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.
Proto stěžovatel s poukazem na ustanovení §74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), navrhl, aby bylo - kromě zrušení napadeného rozhodnutí Policie České republiky, Správy Východočeského kraje, v Hradci Králové - zrušeno i ustanovení §17 písm. b) zák. č. 216/1991, o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, ve znění pozdějšího předpisu.
Z ustanovení §20 zák. č. 216/1991, o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, ve znění pozdějšího předpisu, plyne, že pravomocná rozhodnutí, jimiž bylo zamítnuto vydání cestovního dokladu nebo jimiž byl cestovní doklad odňat, jsou přezkoumatelná soudem, byly-li ve správním řízení vyčerpány řádné opravné prostředky. Ze sdělení Policie České republiky, Správa Východočeského kraje, v Hradci Králové, bylo zjištěno, že stěžovatel podal proti jeho rozhodnutí dne 30. 6. 1999 ke Krajskému soudu v Hradci Králové správní žalobu podle ustanovení §247 a násl. občanského soudního řádu.
Je proto zřejmé, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
Na základě těchto skutečností soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný [§43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].
Vzhledem k odmítnutí ústavní stížnosti se Ústavní soud nezabýval návrhem na zrušení ustanovení §17 písm. b) zák. č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, ve znění pozdějšího předpisu. Jde o návrh pouze akcesorický, který sdílí právní osudy odmítnuté ústavní stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. října 1999
JUDr. Vojen Güttler
soudce zpravodaj