ECLI:CZ:US:1999:1.US.427.98
sp. zn. I. ÚS 427/98
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu stěžovatele J. T., zastoupeného JUDr. P. Š., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 7. 1998, čj. 22 Ca 357/97 - 30, takto:
Návrh ústavní stížnosti se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel podal návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním ze dne 5. 10. 1998, označeným jako ústavní stížnost.
Stěžovatel napadá rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 7. 1998, čj. 22 Ca 357/97 - 30, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě ze dne 9. 5. 1997, čj. FŘ 416/130/97. Dovozuje, že rozhodnutím tohoto soudu bylo porušeno jeho ústavní právo podle čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod a navrhuje, aby dotčené rozhodnutí soudu i předchozí rozhodnutí správních úřadů byla zrušena.Zároveň stěžovatel navrhuje zrušení §2 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
Soudce zpravodaj nejprve posuzoval ústavní stížnost z toho hlediska, zda jsou dány podmínky pro její uplatnění podle §43 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení §72 odst. 2 citovaného zákona lze ústavní stížnost podat ve lhůtě šedesáti dnů. Tato lhůta začíná běžet dnem doručení rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje; lhůta je zachována pokud byl návrh podán k poštovní přepravě v poslední den lhůty (lhůta procesní).
V daném případě Ústavní soud zjistil, že rozhodnutí bylo právnímu zástupci stěžovatele doručeno dne 7. 8. 1998. Lhůta k podání ústavní stížnosti tak uplynula dnem 5. 10. 1998, avšak ústavní stížnost byla osobně předána do podatelny Ústavního soudu až dne 6. 10. 1998. Z toho plyne, že lhůta k podání ústavní stížnosti, jak uvedeno výše, nebyla dodržena.
Ústavní soud proto musel dospět k závěru, že ústavní stížnost byla podána opožděně. Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh ústavní stížnosti odmítl.
Jelikož byla ústavní stížnost odmítnuta, Ústavní soud se nezabýval návrhem na zrušení ustanovení §2 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, protože takový návrh sdílí osud ústavní stížnosti, spolu s níž byl Ústavnímu soudu podán.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. ledna 1999 JUDr. Vladimír Paul
soudce Ústavního soudu