ECLI:CZ:US:1999:1.US.454.98
sp. zn. I. ÚS 454/98
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatelky JUDr. I. K., zastoupené JUDr. Z. S., advokátem, takto:
Návrh ústavní stížnosti se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka podala k Ústavnímu soudu návrh na zahájení řízení dne 29. 10. 1998 a poté ho dalšími pěti podáními rozšířila.
Stěžovatelka ve svých podáních napadá postup a jednání soudců Obvodního soudu pro Prahu 8 a Městského soudu v Praze, kteří rozhodovali ve věci péče o její nezletilou dceru S. K. a ve věci zrušení společného nájmu bytu. Je toho názoru, že při projednávání uvedených sporů došlo k bezpráví, morálním křivdám a falešným křivým obviněním.
Soudce zpravodaj z podání stěžovatelky zjistil, že její podání nesplňují podmínky předepsané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (§72 a násl.), a vyzval ji, aby předložila ústavní stížnost prostřednictvím advokáta zmocněného k zastupování před Ústavním soudem plnou mocí. Dne 2. 3. 1999 sdělil advokát JUDr. Z. S., že byl Českou advokátní komorou určen stěžovatelce advokátem pro její zastupování před Ústavním soudem v této věci. Současně připojil plnou moc pro toto zastupování a požádal o prodloužení lhůty k odstranění nedostatků podání stěžovatelky. Z jeho přípisu Ústavnímu soudu ze dne 18. 5. 1999 však vyplynulo, že po prostudování jemu postoupených podkladů stěžovatelky zjistil, že rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 6. 6. 1994, sp. zn.
P 312/93, ve věci péče o nezletilou S. K., ani rozsudek téhož soudu ze dne 7. 10. 1997, sp. zn. 12 C 62/97, ve věci zrušení společného nájmu bytu, nesplňuje podmínky pro podání ústavní stížnosti, neboť ústavní stížnost lze podat ve lhůtě šedesáti dnů ode dne, kdy bylo doručeno rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nebylo ani možno se zabývat meritorním obsahem podaného návrhu.
Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. června 1999 JUDr. Vladimír Paul
soudce Ústavního soudu