ECLI:CZ:US:1999:1.US.504.99
sp. zn. I. ÚS 504/99
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem o ústavní stížnosti stěžovatele M. Ch., zastoupeného advokátem Mgr. J. S., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 6. 1999, č.j. 4 Cmo 88/98-73, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Stěžovatel se ústavní stížností ze dne 13. 10. 1999 domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Vrchního soudu v Praze, kterým byl - z důvodu nenaplnění podmínky řízení, tj. věcné nepříslušnosti Krajského soudu v Hradci Králové [ustanovení §221 odst. 1 písm. b) o.s.ř.] - zrušen rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 8. 1997, č.j. 33 Cm 349/95-60, a věc byla postoupena Okresnímu soudu v Pardubicích k dalšímu řízení. Stěžovatel se domnívá, že usnesením Vrchního soudu v Praze bylo porušeno jeho základní právo na spravedlivý soudní proces podle Listiny základních práv a svobod.
Porušení uvedeného základního práva stěžovatel spatřuje především v tom, že citovaným usnesením Vrchního soudu v Praze byl zrušen celý rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 8. 1997, č.j. 33 Cm 349/95-60, tedy také výrok č. 1, proti kterému odvolání podáno nebylo. Byla tak prý porušena zásada, podle níž předmětem odvolacího řízení mohou být - "nejedná-li se o případ závislého výroku" - jen výroky napadené v odvolání. Tímto postupem se prý stěžovatel dostává do složitějšího procesního postavení, neboť soud prvního stupně bude v celé věci rozhodovat od samého počátku a v plném rozsahu, tj. aniž by byl vázán tím, že o povinnosti druhého žalovaného (P. T.) bylo již pravomocně rozhodnuto a pro posuzování povinnosti prvního žalovaného "existuje již jen podstatně užší skutkový i právní rozsah".
Z obsahu spisu tedy plyne, že napadeným usnesením Vrchního soudu v Praze byl - v souladu s ustanovením §221 odst. 1 písm. b) o.s.ř. - rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 8. 1997, č.j. 33 Cm 349/95-60, zrušen a věc byla podle ustanovení §104 o.s.ř. postoupena věcně příslušnému Okresnímu soudu v Pardubicích k dalšímu řízení. Je proto zřejmé, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (ustanovení §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost jako návrh nepřípustný odmítl [§43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. listopadu 1999
JUDr. Vojen Güttler
soudce zpravodaj