ECLI:CZ:US:1999:1.US.68.99
sp. zn. I. ÚS 68/99
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu stěžovatele Mgr. V. D., zastoupeného JUDr. Z. O., advokátem, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel podal návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním ze dne 5. 2. 1999, označeným jako ústavní stížnost.
Stěžovatel v něm napadá usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 10. 1998, čj. 38 Ca 288/97 - 43, kterým bylo zastaveno řízení o žalobě proti rozhodnutí ředitele Bezpečnostní informační služby z důvodu nepředložení dokladu o (povinném) právním zastoupení. Domnívá se, že tímto usnesením bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu ve smyslu čl. 90 Ústavy ČR a právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod. Navrhuje, aby Ústavní soud napadené usnesení zrušil.
Soudce zpravodaj nejprve posuzoval ústavní stížnost z toho hlediska, zda splňuje všechny předepsané náležitosti ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Zákonným důvodem k zastavení řízení bylo nepředložení dokladu o právním zastoupení, které je v daném řízení podle §250a o. s. ř. povinné, ve lhůtě stanovené soudcem. Jednalo se o tzv. lhůtu soudcovskou, určenou předsedou senátu v souladu s §55 o. s. ř. Z dikce ustanovení je zřejmé, že předseda senátu může lhůtu, kterou určil např. na základě žádosti účastníka řízení, prodloužit. Měl-li stěžovatel problémy se zajištěním právního zastoupení, či problémy zdravotní, měl jako účastník možnost právně se bránit, tj. požádat o prodloužení lhůty. V tom mu ostatně mohl být nápomocný desingovaný právní zástupce, se kterým byl v telefonickém kontaktu.
Protože tak stěžovatel neučinil, musel soudce zpravodaj dospět k závěru, že v daném případě je nutno ústavní stížnost považovat za návrh nepřípustný, neboť stěžovatel nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, tj. nepožádal o prodloužení lhůty k předložení dokladu o právním zastoupení. Proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. května 1999 JUDr. Vladimír Paul
soudce Ústavního soudu