ECLI:CZ:US:1999:2.US.192.99
sp. zn. II. ÚS 192/99
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Antonína Procházky a soudců JUDr. Ivy Brožové a JUDr. Vojtěcha Cepla ve věci ústavní stížnosti M. M., zastoupeného JUDr. B. G., CSc., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 2. 1999, sp. zn. 22 Ca 304/98, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Senát Ústavního soudu mimo ústní jednání návrh bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.
Ústavní stížností, která došla Ústavnímu soudu dne 16. 4. 1999 se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 2. 1999, sp. zn. 22 Ca 304/98, a to pro porušení čl. 36 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Usnesením ze dne 26. 2. 1999, sp. zn. 22 Ca 304/98, rozhodl Krajský soud v Ostravě tak, že řízení se zastavuje.
V odůvodnění svého výše uvedeného rozhodnutí Krajský soud v Ostravě uvádí, že žalobce (stěžovatel) při podání žaloby nezaplatil soudní poplatek, ale požádal o osvobození od soudních poplatků. O jeho žádosti bylo rozhodnuto usnesením ze dne 31. 12. 1998 tak, že jí nebylo vyhověno a současně bylo žalobci uloženo, aby zaplatil soudní poplatek ve lhůtě tří dnů od právní moci usnesení. Výzva k zaplacení, obsažená v uvedeném usnesení byla právnímu zástupci doručena dne 12. 1. 1999 a žalobci dne 10. 2. 1999, takže lhůta marně uplynula v pondělí dne 15. 2. 1999, aniž by žalobce soudní poplatek zaplatil.
V důsledku toho, že poplatek splatný podáním návrhu na zahájení řízení nebyl na základě výzvy soudem zaplacen, a to ani dodatečně ve lhůtě soudem stanovené, krajský soud ve smyslu ust. §9 odst. 2 zák. č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, řízení zastavil.
Ve své stížnosti stěžovatel uvádí, že usnesení z 31. 12. 1998 nemohl Krajský soud v Ostravě právnímu zástupci stěžovatele - advokátovi JUDr. B. G., Csc. vůbec řádně doručit, neboť ten se v té době vůbec nezdržoval ve svém bydlišti, byl v nemocnici. Navíc stěžovatel uvádí, že uvedený soudní poplatek řádně zaplatil doporučeným dopisem z 2. 3. 1999.
Pokud se právní zástupce stěžovatele dočasně nezdržoval na místě svého podnikání, zapsaném v seznamu advokátů, bylo jeho povinností, oznámit změnu adresy svým klientům, jakož i soudu.
Podle ustanovení §27 odst. 1 zák. č. 85/1996 Sb. pokud brání advokátovi, který vykonává advokacii samostatně, jakákoli překážka ve vykonávání advokacie, je povinen ustanovit bez odkladu jiného advokáta po dohodě s ním svým zástupcem.
Podle §24 odst. 1 cit. zákona odpovídá advokát klientovi za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie.
Ústavní soud není součástí obecné soudní soustavy a nepřísluší mu právo dozoru nad rozhodovací činností obecných soudů. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je Ústavní soud oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byly-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušeny základní práva a svobody chráněné ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy.
Ústavní soud neshledal, že by v činnosti jednajících orgánů došlo k porušení hmotněprávních či procesněprávních předpisů, které by měly za následek porušení ústavně zaručených práv nebo svobod.
Ústavní soud při shrnutí výše uvedených skutečností neshledal, že by ze strany jednajících orgánů byl porušen čl. 36 nebo čl. 38 Listiny.
Na základě výše uvedených skutečností byl nucen Ústavní soud podanou ústavní stížnost odmítnout pro její zjevnou neopodstatněnost.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
JUDr. Antonín Procházka
předseda senátu ÚS
V Brně dne 10. května 1999