ECLI:CZ:US:1999:2.US.27.99
sp. zn. II. ÚS 27/99
Usnesení
II. ÚS 27/99
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti R. spol. s r.o., zastoupenou JUDr. A. D., advokátem, proti platebnímu výměru Finančního úřadu Brno I. ze dne 26. 8. 1996, č. 626, proti postupu Okresního soudu ve Svitavách při doručování písemností a proti jeho usnesení ze dne 12. 2 1998, č. j. 1 E 101/98-6, a proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 11. 1998, sp. zn. 17 Co 711/98, č. j. 17 Co 712/98-37 a sp. zn. 17 Co 713/98, mimo ústní jednání, takto:
Návrh se o d m í t á.
Odůvodnění:
Dne 19. 1. 1999 se stěžovatelka obrátila na Ústavní soud s ústavní stížností proti platebnímu výměru Finančního úřadu Brno I. ze dne 26.' 8. 1996, č. 626, proti postupu Okresního soudu ve Svitavách při doručování písemností a proti jeho usnesení ze dne 12. 2. 1998, č. j. 1 E 101/98-6. Stěžovatelka byla zastoupena advokátem, k ústavní stížnosti však nebyla předložena plná moc. Ústavní soud proto stěžovatelku vyzval k odstranění této vady a upozornil na §43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o ústavním soudu. Vyrozumění stěžovatelka obdržela dne 19. 2. 1999 a dne 4. 3. 1999 (tj. po 13 dnech místo stanovených 10 dnů) podala k poštovní přepravě podání, které obsahovalo plnou moc právního zástupce a upřesnění ústavní stížnosti, která je nyní směřována "především" proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 11. 1998, sp. zn. 17 Co 711/98, č. j. 17 Co 712/98-37 a sp. zn. 17 Co 713/98.
Ústavní stížnost byla proto odmítnuta podle §43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o ústavním soudu, podle kterého soudce zpravodaj odmítne ústavní stížnost, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené. Podmínky tohoto ustanovení byly v daném případě naplněny.
Nicméně Ústavní soud považuje za potřebné uvést, že ani v opačném případě by nemohla být ústavní stížnost z formálních důvodů vyřízena. Petit ústavní stížnosti podané právním zástupcem stěžovatelky byl totiž formulován tak, že se jím navrhuje uložit Okresnímu soudu ve Svitavách důsledné dodržování platných zákonných ustanovení při řádném doručování písemností a dále dodržování přiměřenosti, a aby prokázal Ústavnímu soudu, co ho opravňovalo vydat návrh na výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí pro neuhrazený neoprávněný daňový doměrek. Dále pak žádá, aby ústavní soud svým nálezem
II. ÚS 27/99
uložil Finančnímu úřadu Brno I, aby tento daňový doměrek zrušil jako chybný a vymoženou částku vrátil jednatelům společnosti R. spol. s no. včetně náhrady škody.
V tomto bodě Ústavní soud konstatuje, že jde o návrh, k jehož projednání jednak není příslušný podle §43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., nebot' čl. 87 odst. 1 Ústavy ČR nesvěřuje Ústavnímu soudu kompetenci tímto způsobem ukládat povinnosti orgánům veřejné moci. I kdyby byl tento petit návrhu posouzen jako návrh na zrušení rozhodnutí Okresního soudu ve Svitavách a Finančního úřadu Brno I, musel by být posouzen jako nepřípustný podle §43 odst. 1 písm. e) citovaného zákona, nebot' by v jeho případě nebyly vyčerpány opravné prostředky, které zákon k ochraně práv stěžovatelů poskytoval, jednak by petit návrhu, kterým je ústavní soud vázán, směřoval nikoli proti konečnému rozhodnutí. Poznamenává se, že je třeba z hlediska formulace stížnostních důvodů ústavní stížnosti důsledně odlišovat správní řízení ve věcech daňových a jejich ukončení rozhodnutím ve správním soudnictví od řízení exekučního.
Pokud jde o upřesnění ústavní stížnosti, které bylo podáno k poštovní přepravě dne 4. 3. 1999, došlo k formulaci zcela nového petitu návrhu, který směřuje proti rozhodnutí jiného orgánu, tj. Krajského soudu v Hradci Králové. V daném případě však bylo třeba návrh odmítnout podle §43 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, nebot' nově napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové bylo stěžovatelce doručeno dne 16. 12. 1998, takže v jeho případě lhůta k podání ústavní stížnosti ve smyslu §72 odst. 2 citovaného zákona uplynula 14. 2. 1999, resp. 15. 2. 1999. Ústavní soud zastává ve své judikatuře názor, že ústavní stížnost možno doplňovat a uvádět nové důvody i po lhůtě 60 dnů, musí se však týkat téhož zásahu téhož orgánu veřejné moci. Tato podmínka, jak plyne z výše uvedeného, v daném případě splněna nebyla.
Proto Ústavní soud odmítl ústavní stížnost a limene fori, aniž mohl ve věci dále jednat.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. srpna 1999
Vojtěch Cepl
soudce Ústavního soudu