ECLI:CZ:US:1999:2.US.327.99
sp. zn. II. ÚS 327/99
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Cepla a soudců JUDr. Vladimíra Paula a JUDr. Antonína Procházky ve věci ústavní stížnosti, R. P., zastoupené JUDr. Z. J., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 4. 1999, č. j. 15 Co 217/99-196, a proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 30. 3. 1999, č. j. 54 C 152/95-185, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Senát Ústavního soudu mimo ústní jednání návrh bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.
Ústavní stížností, která došla Ústavnímu soudu dne 2. 7. 1999, se stěžovatelka domáhala zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 4. 1999, č. j. 15 Co 217/99-196, a usnesení Městského soudu v Brně ze dne 30. 3. 1999, č. j. 54 C 152/95-185, a t o pro porušení čl. 26 odst. 3 věta první, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Na základě odvolání žalobkyně (stěžovatelky) byl zrušen usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 26. 11. 1998, sp. zn. 21 Co 471/98, rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 26. 6. 1998, č. j. 54 C 152/95-127, s tím, že označení žalovaného v případě právnické osoby musí obsahovat její obchodní jméno nebo název a její sídlo. Žalobkyně totiž v návrhu uvedla jako odpůrce SPT Telecom, a.s. Brno, o. z., tento údaj však vzbuzuje pochybnosti o tom, koho chce žalobkyně žalovat.
Usnesením ze dne 30. 3. 1999, č. j. 54 C 152/95-185, rozhodl Městský soud v Brně tak, že řízení se zastavuje, neboť stěžovatelka (žalobkyně) nedoplnila na výzvu soudu své podání.
Proti tomuto usnesení podala stěžovatelka (žalobkyně) odvolání.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 30. 4. 1999, č. j. 15 Co 217/99-196, výše uvedené usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Ve své ústavní stížnosti stěžovatelka uvádí, že soud prvního stupně nepostupoval v souladu s ust. §18 o. s. ř., podle kterého mají účastníci rovné postavení, protože prováděl pouze důkazy navržené žalovaným a nikoliv žalobkyní během celého řízení, dále soud prvního stupně řízení neúměrně protahoval a rozhodoval bez její přítomnosti. Dále stěžovatelka uvádí, že soud prvního stupně ji nevyzval k řádné specifikaci žalovaného. Po podání opravného prostředku zaujímá Krajský soud v Brně svým usnesením ze dne 26. 11. 1998, sp. zn. 21 Co 471/98 stanovisko, kterým soudu prvního stupně ukládá, aby vyzval žalobkyni k doplnění žaloby o sídlo akciové společnosti. V rozporu s tímto usnesením Krajského soudu v Brně, Městský soud v Brně vydává dne 17. 12. 1998 usnesení, č. j. 54 C 152/95-151, ve kterém navrhovatelku žádá o upřesnění žaloby, zda žaluje samostatný odštěpný závod nebo akciovou společnost tak, aby bylo zřejmé, kdo byl jako účastník řízení jí jako navrhovatelkou označen. Na základě tohoto usnesení navrhovatelka uvádí, že žaluje akciovou společnost, když stranu žalovanou označila jako SPT Telecom, a.s., oblast Morava, o. z., s tím, že tuto oblast navrhovatelka nadále uváděla jen pro účely místní příslušnosti soudu. Městský soud v Brně podle stěžovatelky, aniž by ve věci dále jednal, popř. splnil pokyn Krajského soudu v Brně, usnesením ze dne 30. 3. 1999, č. j. 54 C 152/95-185, zastavil řízení přesto, že je vedeno proti akciové společnosti bez jakýchkoli pochybností. Podle stěžovatelky se soud prvního stupně neřídil právním názorem odvolacího soudu, když požádal navrhovatelku o doplnění návrhu pouze o název a nevyzval ji ke sdělení sídla žalovaného, ačkoli to byl jeden z důvodů, proč byl rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 26. 6. 1998, č. j. 54 C 152/95-127 zrušen. Navrhovatelka tedy nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že jako účastník řízení neodstranila přes výzvu nedostatek žaloby, pro který nelze v řízení pokračovat.
Na základě výše uvedených skutečností dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost není opodstatněná.
Ve smyslu ust. §79 odst. 1 o. s. ř. se řízení zahajuje na návrh, který musí obsahovat kromě obecných náležitostí v případě právnické osoby i její obchodní jméno nebo název a sídlo.
Soud kdykoliv za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může jednat ve věci (§103 o. s. ř.). Jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí. Nepodaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví (§104 odst. 2 o. s. ř.).
Přestože Městský soud v Brně vyzval žalobkyni (stěžovatelku) k doplnění žaloby v označení žalovaného, žalobkyně opětovně označila žalovaného způsobem, jenž odpovídá současnému názvu odštěpného závodu obchodní společnosti Telecom, a. s. Žalobu v označení žalovaného tedy nedoplnila v souladu s výzvou soudu prvního stupně.
Protože stěžovatelka neodstranila přes výzvu soudu prvního stupně nedostatek žaloby, pro který nelze v řízení pokračovat, postupoval soud prvního stupně správně, jestliže napadeným usnesením řízení dle ust. §43 odst. 2 o. s. ř. zastavil. Proto též odvolací soud rozhodl správně, když usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Ústavní soud není součástí obecné soudní soustavy a nepřísluší mu právo dozoru nad rozhodovací činností obecných soudů. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je Ústavní soud oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byly-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušeny základní práva a svobody chráněné ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy.
Ústavní soud neshledal, že by v činnosti jednajících orgánů došlo k porušení hmotněprávních či procesněprávních předpisů, které by měly za následek porušení ústavně zaručených práv nebo svobod.
Ústavní soud při shrnutí výše uvedených skutečností neshledal, že by ze strany jednajících orgánů byl porušen čl. 26 odst. 3 věta první, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny.
Na základě výše uvedených skutečností byl nucen Ústavní soud podanou ústavní stížnost odmítnout pro její zjevnou neopodstatněnost.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
Vojtěch Cepl
předseda senátu ÚS
V Brně dne 26. října 1999