ECLI:CZ:US:1999:3.US.143.99
sp. zn. III. ÚS 143/99
Usnesení
Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti I., a.s., takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatelka podala dne 17. 3. 1999 ústavní stížnost, která byla doručena Ústavnímu soudu dne 18. 3. 1999. Ústavní stížnost směřovala proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, čj. 31 Ca 49/98-19, ze dne 21. 1. 1999.
Vzhledem k tomu, že navrhovatelka ústavní stížnosti musí být pro jednání před Ústavním soudem zastoupena advokátem, byla spolu s návrhem předložena i plná moc, udělená k právnímu zastoupení. Předložená plná moc však nesplňovala náležitosti stanovené v §31 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a to v předložené plné moci bylo obsaženo ujednání o možnosti advokáta stanovit za sebe dalšího právního zástupce (substituce), což je v rozporu s §31 odst. 1 cit. zákona, a dále v předložené plné moci nebylo výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem ve smyslu §31 odst. 2 cit. zákona. Přípisem ze dne 31. 3. 1999, doručeným dne 2. 4. 1999, byla navrhovatelka vyzvána, aby ve lhůtě 15 dnů odstranila vady právního zastoupení s upozorněním, že pokud vady nebudou ve lhůtě odstraněny, Ústavní soud návrh odmítne.
Podáním ze dne 13. 4. 1999, doručeným dnem 14. 4. 1999, předložila navrhovatelka novou plnou moc pro své právní zastoupení, v níž již ve smyslu §31 odst. 2 cit. zákona bylo výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem, avšak nadále v ní byla obsažena i substituční doložka, což je v rozporu s §31 odst. 1 cit. zákona.
Vzhledem k tomu, že navrhovatelka neodstranila všechny vady podání ve lhůtě k tomu určené, nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle §43 odst. 1 písm. a) cit. zákona odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. dubna 1999