ECLI:CZ:US:1999:3.US.218.99
sp. zn. III. ÚS 218/99
Usnesení
III. ÚS 218/99
Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 7. října 1999 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti M. Š., zastoupeného JUDr. R.H., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 5 To 46/99, ze dne 29. ledna 1999, a Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov, sp. zn. 11 Nt 304/98, ze dne 15. prosince 1998, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Návrhem, podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 29. dubna 1999, se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. ledna 1999, sp. zn.
5 To 46/99, a Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov, ze dne 15. prosince 1998, sp. zn. 11 Nt 304/98. Uvedl, že podle jeho přesvědčení soudy zasáhly do ústavně zaručeného práva vlastnit majetek a práva na spravedlivý proces, jak je zakotveno v čl. 11 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, když v rozporu s ustanovením §73 trestního zákona rozhodly o zabrání věcí. Poukázal na postup soudů s tím, že provedené důkazy nepovažuje za dostatečné k rozhodnutí o zabrání videorekordérů a videokazet ani pro zjištění skutkového stavu věci.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu usnesení Okresního soudu v Karviné, pobočka Havířov, ze dne 15. prosince 1998, sp. zn. 11 Nt 304/98, a Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. ledna 1999, sp. zn. 5 To 46/99, nebyla shledána nesprávná aplikace ustanovení §73 odst. 1 písm. a), c) trestního zákona, ani zásah do práv stěžovatele, jichž se v návrhu dovolává. Soudy obou stupňů svá rozhodnutí přiléhavým a vyčerpávajícím způsobem odůvodnily, zjištění skutkového stavu a hodnocení důkazů, na základě nichž k zabrání věcí došlo, nebylo v rozporu s §2 odst. 5 a 6 tr. řádu.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. října 1999