ECLI:CZ:US:1999:3.US.267.99
sp. zn. III. ÚS 267/99
Usnesení
Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti JUDr. M. H., advokáta, proti usnesení Městského soudu v Praze, sp. zn. 9 To 61/99, ze dne 31. 3. 1999, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byla dne 1. 6. 1999 doručena ústavní stížnost podaná jménem ing. Z. M., která směřovala proti usnesení Městského soudu v Praze, čj. 9 To 61/99, ze dne 31. 3. 1999. Ústavní stížnost však byla podepsána pouze JUDr. M. H., aniž by však z podané ústavní stížnosti vyplynulo, že je oprávněn na základě plné moci jednat jménem ing. Z. M., když plná moc event. udělená ing. Z. M. (případnému právnímu zástupci) přiložena nebyla a nebyla ani jinak prokázána.
Vzhledem k výše uvedené skutečnosti nutno mít za to, že ústavní stížnost podal svým jménem JUDr. M. H. jako navrhovatel. Podle §72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, však ústavní stížnost může podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, byly porušeny základní práva nebo svobody chráněné ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR. V předmětné věci je však z textu ústavní stížnosti jednoznačně patrno, že navrhovatel nebyl účastníkem řízení, v jehož rámci bylo toto rozhodnutí vydáno.
S ohledem na uvedené skutečnosti nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle §43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. června 1999