ECLI:CZ:US:1999:3.US.346.99
sp. zn. III. ÚS 346/99
Usnesení
III.ÚS 346/99
Ústavní soud rozhodl ve věci návrhu MUDr. A. K., zast. JUDr. Š. Š., advokátkou, na zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12.4.1999, č.j. 22 Ca 337/98-33 a rozhodnutí Okresního úřadu, okresního pozemkového úřadu , Karviná ze dne 3.7.1998, č.j. PÚ 529/R-848/98-Ha, takto:
Návrh se o d m í t á.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se návrhem označeným jako ústavní stížnost, který byl doručen Ústavnímu soudu dne 15.7.1999, domáhala zrušení dvou napadených rozhodnutí. Důvodnost ústavní stížnosti spatřovala v tom, že rozhodnutími došlo k porušení čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a v důsledku toho i k porušení čl. 95 odst. 1 Ústavy ČR.
Soudce zpravodaj, po zjištění, že podání nemá náležitosti vyžadované zákonem, přípisem ze dne 29.9.1999 vyzval právní zástupkyni stěžovatelky k odstranění vad návrhu a zároveň upozornil na následky neodstranění vad ve stanovené lhůtě.
Na přípis reagovala právní zástupkyně stěžovatelky podáním doručeným osobně Ústavnímu soudu a označeným jako odůvodnění ústavní stížnosti. V něm popisuje dosavadní průběh řízení o nároku stěžovatelky, zejména obsah rozhodnutí pozemkového úřadu a odůvodnění rozsudku soudu. S těmito závěry polemizuje, neboť se domnívá, že byl naplněn restituční důvod dle §6 odst. 1 písm. k) zák. č. 229/1991 Sb., přičemž uvádí skutečnosti, které by mohly vést k posouzení, zda podmínky restitučního důvodu byly splněny. V závěru odůvodnění opětovně konstatuje svoje přesvědčení, že správní orgán a soud porušily povinnosti uložené jim výše citovanými ustanoveními Listiny základních práv a svobod a soud navíc i čl. 90 a 95 odst. 1 Ústavy ve vztahu k §6 odst. 1 písm. k) zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Návrh na zahájení řízení je výrazem zásady ovládající řízení o ústavní stížnosti, účastník řízení jím současně vymezuje předmět řízení. Zák. č. 182/1993 Sb. určuje základní náležitosti návrhu na zahájení řízení (§34) a dále speciální náležitosti ústavní stížnosti (§72). Splnění těchto náležitostí je naprosto nezbytné k tomu, aby Ústavní soud mohl posoudit obsah ústavní stížnosti a na jeho podkladě kvalifikovaně rozhodnout. Fundamentální předpoklad ústavní stížnosti spočívá ve tvrzeném porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem či mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Procedurální pravidla umožňují nápravu vad návrhu jejich odstraněním, a to na základě výzvy v určené lhůtě (§41 písm. b). Stěžovatelka byla prostřednictvím právní zástupkyně výslovně upozorněna na obsahové a formální vady návrhu, některé z nich však neodstranila. I přes doplnění návrhu nadále není patrný zásah do základního práva nebo svobody, k návrhu není přiložena kopie rozhodnutí o posledním opravném prostředku (byť ho stěžovatelka jako přílohu uvádí).
Podle §43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. Podmínky tohoto ustanovení jsou splněny, neboť lhůta k odstranění vad uplynula marně, aniž by vytýkané vady byly odstraněny. Za tohoto stavu věcí nezbylo Ústavnímu soudu, než návrh podle citovaného ustanovení odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16.listopadu 1999
JUDr. Vlastimil Ševčík
soudce zpravodaj