ECLI:CZ:US:1999:3.US.428.99
sp. zn. III. ÚS 428/99
Usnesení
III. ÚS 428/99
Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 9. prosince 1999 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti navrhovatelky P. a. s., zastoupené JUDr. J. B., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. července 1999, č. j. 31 Ca 55/99-30, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Návrhem, podaným 31. srpna 1999, se stěžovatelka domáhala zrušení usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 31 Ca 55/99, ze dne 19. července 1999, s tím, že se rozhodnutím o zastavení řízení ve věcech vedených pod sp. zn. 31 Ca 55/99, 31 Ca 112/99 a 31 Ca 113/99 a spojeným ke společnému projednání pod sp. zn. 31 Ca 55/99, cítí dotčena na právech a svobodách, zakotvených v čl. 11 a 30 Listiny základních práv a svobod. Uvedla, že u soudu žádala zrušení rozhodnutí správního orgánu - Finančního ředitelství v Hradci Králové č. j. 437/150/99/E4/Ty, č. j. 438/150/99/E5/Ty a č. j. 436/150/99/E6/Ty, které potvrdilo rozhodnutí Finančního úřadu v Pardubicích o vymezení rozsahu uplatnění zástavního práva, kde je stěžovatelka označena jako daňový dlužník, což považuje za nesprávné, poněvadž tato nikdy daňovým dlužníkem, specifikovaným ve výměru finančního úřadu ze dne 14. července 1995, č. j. FÚ/933/447/Br/337/95, nebyla. Poukázala na to, že tímto platebním výměrem byla vyměřena daň dosud existujícímu subjektu - firmě P., s. p., zástavní právo však bylo uplatněno proti stěžovatelce, tedy proti subjektu jinému. Proto je nucena domáhat se cestou ústavní stížnosti zrušení označeného usnesení soudu, kterým bylo řízení zastaveno s poukazem na §248 odst. 2 písm. e) občanského soudního řádu, podle něhož, dle závěru soudu, je jeho rozhodování o předmětné věci vyloučeno. Zápis zástavního práva do listu vlastnictví nyní citelně stěžovatelku postihuje v oblasti podnikání, zejména při zajišťování úvěrů.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Jde-li o návrh zjevně neopodstatněný, senát jej, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením odmítne [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu spisu Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 31 Ca 55/99 nebyl zjištěn zásah do práv, jichž se stěžovatelka v návrhu dovolává. Soud v napadeném usnesení ze dne 19. července 1999 nepochybil při aplikaci ustanovení §248 odst. 2 písm. e) občanského soudního řádu ani při hodnocení rozhodnutí správního orgánu ve věci vymezení rozsahu uplatnění zástavního práva podle §72 zák. č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako rozhodnutí, mající předběžnou povahu. Odůvodnění usnesení je vyčerpávající a přiléhavé, a proto na ně Ústavní soud v dalším odkazuje.
S ohledem na výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. prosince 1999