ECLI:CZ:US:1999:3.US.494.99
sp. zn. III. ÚS 494/99
Usnesení
III. ÚS 494/99
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele B. P., zastoupeného JUDr. F. P., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. června 1999, č. j. 2 Cdon 909/96-166, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Ústavní stížností, podanou 6. října 1999, se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. června 1999, č. j. 2 Cdon 909/96-166. Uvedl, že se tímto rozhodnutím cítí dotčen na právech, zaručených čl. 90 Ústavy a čl. 36 odst. l Listiny základních práv a svobod, poněvadž podle jeho přesvědčení Nejvyšší soud se nezabýval jeho argumentací a při hodnocení důkazů nepostupoval v souladu s §132 občanského soudního řádu, nezabýval se ani tím, že dovolání, podané žalobcem, bylo doplňováno až po uplynutí zákonné lhůty.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení [§72 odst. 1 písm. a), §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu návrhu a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. června 1999, č. j.
2 Cdon 909/96-166, bylo zjištěno, že byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. února 1993, č. j. 5 Co 1701/92, 5 Co 1716/92-141, jímž označený soud, jako soud odvolací, změnil rozhodnutí soudu I. stupně, který vyhověl žalobě na zaplacení částky 12.000,- Kč oproti povinnosti vydat osobní automobil, když dospěl k závěru, že došlo k platnému odstoupení od kupní smlouvy. Krajský soud změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že se žaloba zamítá, rozhodl také o nákladech řízení.
Z výše uvedeného je nepochybné, že ve věci samé nebylo dosud pravomocně rozhodnuto, když ji dovolací soud vrátil Krajskému soudu v Českých Budějovicích k dalšímu řízení, a že tedy stěžovatel, který bude mít možnost uplatnit svá tvrzená práva v tomto řízení, nevyčerpal před podáním ústavní stížnosti všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práv poskytuje. Z těchto důvodů byl návrh, jako nepřípustný, v souladu s §43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. října 1999