ECLI:CZ:US:1999:3.US.515.98
sp. zn. III. ÚS 515/98
Usnesení
III. ÚS 515/98
Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 1. dubna 1999 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci ústavní stížnosti společnosti MUDr. B., zastoupené JUDr. J.A., proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 10 Ca 335/97, ze dne 10. září 1998, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Návrhem, podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 10. prosince 1998, se stěžovatel domáhal přezkoumání a zrušení rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 10 Ca 335/97, ze dne 10. září 1998. Uvedl, že podle jeho přesvědčení se soud nevypořádal se všemi argumenty, uplatněnými v žalobě proti správnímu rozhodnutí FŘ ze dne 24. června 1997, č. j. 1004/130/1997. Proto se cítí dotčen na právech, zaručených čl. 90 Ústavy a čl. 2 odst. 3 a 36 Listiny základních práv a svobod. Poukázal na znění zákona č. 588/1992 Sb., platného do 31. prosince 1997, zejména pak na §46 odst. 1, vztahující se k poskytování služeb do zahraničí.
Z obsahu spisu Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 10 Ca 335/97 bylo zjištěno, že se stěžovatel správní žalobou domáhal zrušení rozhodnutí FŘ ze dne 24. června 1997, č.j. 1004/130/1997, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí F.ú. ze dne 2. prosince 1996, č. 65, č. j. 1977-121/1996 DPH. Žalobu odůvodnil tím, že postup orgánů rozhodujících o dani z přidané hodnoty nepovažuje za správný pokud jde o výklad §46 odst. 1 zák. č. 588/1992 Sb., u stomatologických služeb poskytovaných žalobcem zahraničním pacientům a dále v ní použil výkladů, podporujících jeho stanovisko k posuzované věci. Z obsahu stížností napadeného rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. září 1998 je třeba konstatovat, že se označený soud se všemi námitkami žalobce obsáhlým způsobem vypořádal - zásah do práv, jichž se navrhovatel v ústavní stížnosti dovolává, shledán nebyl.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
S ohledem na výše uvedená zjištění, na citovaná právní ustanovení a s poukazem na přiléhavé a vyčerpávající odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. září 1998, č. j. 10 Ca 335/97-26, bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo, když byl návrh shledán zjevně neopodstatněným [§43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. dubna 1999
JUDr. Vladimír Jurka
předseda III. senátu Ústavního soudu