ECLI:CZ:US:1999:4.US.18.99
sp. zn. IV. ÚS 18/99
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 16. února 1999 ve věci ústavní stížnosti P. F., zastoupeného JUDr. L. M., advokátem, proti rozhodnutí ministra obrany ČR ze dne 4. 12. 1998, čj. 183 12/1998-8764, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podle ustanovení §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.
O takový případ nepřípustnosti ústavní stížnosti jde i v projednávané věci, nebot' stěžovatel tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím ministra obrany České republiky, kterým byl zamítnut rozklad stěžovatele a potvrzeno v prvním stupni vydané rozhodnutí ministra obrany ČR ze dne 26. 10. 1998, zamítající žádost stěžovatele o propuštění z vojska. Rozhodnutí napadené ústavní stížností bylo vydáno na základě ustanovení §11 odst. 1 a §13 zákona č. 18/1992 Sb., o civilní službě, a ustanovení §61 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, a je tedy rozhodnutím, které je podle obecných ustanovení o správním soudnictví přezkoumatelné soudem. Z ustanovení §248 o. s. ř. plyne, že soudy nepřezkoumávají rozhodnutí správních orgánů jen v případech, které jsou výslovně uvedeny v citovaném ustanovení v odst. 1 a 2, anebo je podle odst. 3 citovaného ustanovení jejich přezkum vyloučen, jsou-li vydaná na základě předpisů uvedených v příloze A k občanskému soudnímu řádu, nebo vyloučí-li přezkum zvláštní zákon. Zákon 18/1992 Sb., popř. zákon č. 73/1990 Sb., který zákonu č. 18/1992 Sb. předcházel, nejsou v citované příloze A uvedeny, a rovněž zákon č. 18/1992 Sb. soudní přezkum nevylučuje; napadené rozhodnutí není ani rozhodnutím, které lze podřadit pod některý z případů uvedených v odst. 1 či 2 §248 o. s. ř., a proto nelze než mít za to, že stěžovatel mohl podat proti napadenému rozhodnutí ministra obrany ČR správní žalobu. Jelikož tak neučinil, nevyčerpal před podáním ústavní stížnosti všechny procesní prostředky k ochraně svého práva a ústavní stížnost není přípustná.
Ústavnímu soudu proto nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 16. února 1999 JUDr. Vladimír Čermák
Soudce zpravodaj