ECLI:CZ:US:1999:4.US.214.99
sp. zn. IV. ÚS 214/99
Usnesení
Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti V. B., zastoupeného Ing. B. D., advokátem, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 6. 1998, sp. zn. 6 To 11/98, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 46 T 27/96, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 30. 4. 1999 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, doplněná podáním ze dne 25. 5. 1999, kterou se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud zrušil usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 6. 1998, sp. zn. 6 To 11/98, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 46 T 27/96, kterým byl uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1 a 4 tr. zákona. Stěžovatel je toho názoru, že uvedenými rozhodnutími bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených základních práv zakotvených v čl. 90 Ústavy České republiky a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatel současně požádal Ústavní soud o zachování lhůty k podání ústavní stížnosti.
Ústavní soud poté, co se seznámil s podklady pro rozhodnutí, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je evidentně podána po lhůtě stanovené pro její podání. Podle ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, v daném případě dnem 30. 6. 1998, kdy napadené usnesení bylo stěžovateli doručeno. Skutečnost, že lhůta pro podání ústavní stížnosti již uplynula, byla stěžovateli v době podání ústavní stížnosti známa, a z toho důvodu požádal Ústavní soud o "zachování lhůty" k podání ústavní stížnosti. Tomuto požadavku Ústavní soud nemohl vyhovět, neboť 60 denní lhůta obsažená v ust. §72 odst. 2 zákona je nepřekročitelná, její marné uplynutí zákon neumožňuje jakkoliv zhojit, a tímto zákonem je Ústavní soud vázán (čl. 88 odst. 1 a 2 Ústavy České republiky).
S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavní soud návrh podle §43 odst. 1 písm. b) zákona odmítl jako návrh podaný opožděně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. 6. 1999
JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj