ECLI:CZ:US:1999:4.US.361.98
sp. zn. IV. ÚS 361/98
Nález
Ústavní soud rozhodl dne 11. března 1999 v senátě ve věci návrhu Zastupitelstva obce Malá Morávka, zastoupeného JUDr. Vladimírem Ježkem, advokátem AK, Dvořákova 26, 701 84 Ostrava, na zahájení řízení o rozsah kompetencí obcí Malá Morávka a Karlova Studánka a ústavních stížností týkajících se určení povinnosti Ministerstvu vnitra České republiky projednat návrh obce Malá Morávka na rozhodnutí o příslušnosti obce ve věcech místních záležitostí veřejného pořádku na části území jejího katastru a rozhodnout o něm, jakož i určení povinnosti Okresnímu úřadu v Bruntále zdržet se nezákonných zásahů do práv Obecního zastupitelstva obce Malá Morávka, jako orgánu územní samosprávy, spočívajících v nečinnosti vůči opatřením orgánu obce Karlova Studánka, týkajícím se severní části katastru obce Malá Morávka, za účasti 1) obce Karlova Studánka, zastoupené Mgr. Jaroslavem Ličmanem, advokátem AK, Sladovnická 13, 792 01 Bruntál, 2) Ministerstva vnitra ČR, 3) Okresního úřadu v Bruntále, zastoupeného Mgr. Jiřím Škrabalem, pověřeným řízením úřadu, takto:
I. Zastupitelstvo obce Malá Morávka je příslušné k místním
záležitostem veřejného pořádku ve smyslu ustanovení §14 odst. 1
písm. o) zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní řízení), ve
znění pozdějších předpisů, na území zobrazeném v katastrálních
mapách katastru ČR, včetně jeho části zahrnující, ke dni 1. 2.
1999 označené, parcely č. 349 (část), 1595, 1620, 1619, 469
(část), 496 (část), 1621, 1622, 1618, 1396/14, 1510/1, 1603,
1604, 1515/3, 1520, 1378, 1512, 1605, 1515/5, 1609, 1610, 1611,
1612, 1613, 1606, 1519, 1360/1, 1360/10, 448 (část), 281 (část),
1360/11, 1360/3, 441, 330, 1360/5, 1360/6, 1360/4, 1360/7,
1360/8, 1360/9, 1364/1, 396, 1364/7, 286 (část), 452 (část),
1394/40, 456, 1364/5, 455, 1364/3, 1364/4, 1364/8, 454, 453
(část), vše k. ú. Malá Morávka.
II. Okresní úřad v Bruntále je povinen zdržet se zásahů do práv
obecního zastupitelstva obce Malá Morávka jako orgánu územní
samosprávy, spočívajících v nečinnosti vůči opatřením orgánů obce
Karlova Studánka, týkajícím se ve výroku I. nálezu specifikované
části obce Malá Morávka.
III. Ústavní stížnost směřující proti nečinnosti Ministerstva
vnitra ČR se zamítá.
Odůvodnění:
V návrhu na zahájení řízení podaném s odkazem na článek
87 odst. 1 písm. k) Ústavy ČR navrhovatel uvádí, že obec Karlova
Studánka vznikla jako samostatná obec s vlastním katastrem k 1.
1. 1953 vyčleněním části území z katastru obcí Suchá Rudná,
Ludvíkov a Malá Morávka. Rozloha tohoto katastru byla poměrně
velmi malá (přibližně 54 ha) a zahrnovala pouze bezprostřední
okolí lázeňského osídlení. Po svém vzniku začala obec Karlova
Studánka usilovat o územní rozšíření a v tomto směru získala
podporu jak ONV v Bruntále, tak orgánů či organizací provozujících
rekreační zařízení v této zájmové oblasti (chaty Ovčárna
a Barborka, případě Kurzovní chata). V mezidobí byla obec Malá
Morávka přičleněna do okresu Rýmařov, takže změnami mezi hranicemi
obcí ležících v různých okresech se musel zabývat KNV v Olomouci.
Změna hranic byla posléze schválena plenárním zasedáním KNV
v Olomouci dne 5. 2. 1955 s účinností od 1. 1. 1955, po předchozím
souhlasu dotčených obcí, a dotkla se i hranic obce Malá Morávka,
od které byla odpojena severní část o rozloze kolem 400 ha, tj.
okolí Pradědu s rekreačními chatami Barborka a Ovčárna. Ke
skutečné realizaci nově stanovených hranic, jak v terénu, tak
i v katastrální mapě, však nikdy nedošlo, přestože změna hranic
byla publikována v tehdejším Úředním listu ve smyslu vládního
nařízení č. 16/1954 Sb. Podle textu usnesení KNV v Olomouci mělo
být od katastru obce Malá Morávka odloučeno území o rozloze
přibližně 400 ha, zatímco sporné území má rozlohu 1 034 ha, což
znamená, že slovní znění tohoto usnesení je v rozporu
s deklarovaným elaborátem Oblastního ústavu geodézie a kartografie
v Opavě. Nová hranice byla tedy spíše jen zobrazením požadavků
a nároků obce Karlova Studánka, nikoli promítnutím skutečného či
domnělého právního stavu. K podstatné změně stavu věci došlo
v roce 1987 v situaci, kdy obě obce již spadaly do nově zřízeného
okresu Bruntál. Plenární zasedání ONV v Bruntále dne 17. 6. 1987
pod čj. vnitř. 28/1987 schválilo změny hranic katastrálních území
obcí Vrbno pod Pradědem, Karlova Studánka, Karlovice, Heřmanovice,
Malá Morávka, Holčovice, Světlá Hora a Široká Niva. K této změně
hranic došlo se souhlasem národních výborů dotčených obcí při
jejich plenárních zasedáních, k němuž v případě Karlovy Studánky
došlo dne 27. 10. 1986. Tak byly dodrženy podmínky stanovené
zákonem č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění
pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením §39 zákona č.
69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění pozdějších předpisů.
Podle této poslední změny hranic spadá podstatná část sporného
území do katastru obce Malá Morávka, když se liší pouze
v detailech od hranice z roku 1953. To znamená, že území vrcholu
Pradědu, chaty Barborky, Ovčárny, jakož i restaurace a parkoviště
Hvězda se nachází v katastru obce Malá Morávka. Toto rozhodnutí
o změně hranic bylo realizováno v katastrálních mapách
i vyznačením v terénu, fakticky si však výkon správy ve sporném
území atrahovala obec Karlova Studánka, a to zejména tím, že
vyměřuje a vybírá místní poplatky. Tento stav obci Karlova
Studánka přirozeně vyhovuje, a proto se po roce 1989 začala
domáhat jeho legalizace, a to úspěšně, neboť přednosta Okresního
úřadu v Bruntále zaslal dne 18. 3. 1991 zainteresovaným obecním
úřadům, i na orgány geodézie, dopis, v němž tvrdí, že rozhodnutí
ONV v Bruntále z roku 1987 je nicotné. Proti tomuto názoru se obec
Malá Morávka ohradila podáním Ministerstvu vnitra ČR, které sice
správně odmítlo "deklaraci nicotnosti", nicméně zejména
nedostatečným rozlišením mezi nesprávným či nezákonným správním
aktem a aktem nicotným nevneslo do věci jasný pohled. Následně se
obec Karlova Studánka obrátila na Okresní soud v Bruntále
s žalobou směřující proti obci Malá Morávka na určení
katastrálních hranic mezi oběma obcemi, ve věci projednávané
Okresním soudem v Bruntále pod sp. zn. 9 C 439/93 však došlo
k zastavení řízení pro nedostatek pravomoci soudu. Právní stav je
tedy takový, že v létech 1955 a 1987 byla vydána dvě odlišná
rozhodnutí o vytýčení katastru obce Karlova Studánka, přičemž obě
tato rozhodnutí vydal k tomu příslušný státní orgán v rámci své
pravomoci při respektování tehdy platných právních předpisů.
Nepochybně i zde platí analogicky zásada "lex posterior derogat
priori", jejíž aplikace znamená, že sporné území patří nyní do
katastru obce Malá Morávka. Protože na sporné území si činí nárok
obě obce a dochází mimo jiné k takovým paradoxním situacím, kdy
stavebním úřadem ve Vrbně pod Pradědem jsou ke stavebnímu řízení
zvány jako dotčené instituce obě obce a protože obě obce trvají ve
vztahu ke sporné části tohoto území i na své kompetenci týkající
se místních záležitostí veřejného pořádku ve smyslu §14 odst. 1
písm. o) zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení),
a dále protože o tomto kompetenčním sporu nepřísluší rozhodovat
jinému orgánu ve smyslu ustanovení §122 zákona č. 182/1993 Sb.,
o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jde podle názoru
navrhovatele nepochybně o spor mezi orgány územních samosprávných
celků, obcí, vydat rozhodnutí nebo činit opatření nebo jiné zásahy
ve smyslu ustanovení §120 citovaného zákona, o němž přísluší
rozhodovat Ústavnímu soudu [čl. 87 odst. 1 písm. k) Ústavy ČR].
Pouze z opatrnosti navrhovatel podává ústavní stížnost podle
ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.,
o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a to proti
nečinnosti Ministerstva vnitra ČR, které svým přípisem ze dne 1.
7. 1998 odmítlo v celé záležitosti rozhodovat a ztotožnilo se se
stanoviskem ředitele odboru všeobecné správy vyjádřeným v dopise
ze dne 11. 6. 1998, a dále proti nečinnosti Okresního úřadu
v Bruntále. Je totiž nepochybné, že i v oblasti samostatné
působnosti obce má okresní úřad své pravomoci vyplývající zejména
z ustanovení §62 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní
zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zásahem ve smyslu
ustanovení §72 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, je totiž třeba rozumět i nečinnost
příslušného orgánu tam, kde určitou činnost má zákonem přikázánu,
jak je tomu v projednávané věci vzhledem k ustanovení §62 zákona
o obcích. Z korespondence vedené s Okresním úřadem v Bruntále
naopak plyne, že tento úřad se ztotožňuje s právním názorem obce
Karlova Studánka, že katastrální hranice jsou dodnes určeny
usnesením KNV v Olomouci ze dne 21. 12. 1954, a že proto odmítá
učinit jakákoli opatření proti nesprávným či nezákonným aktům této
obce. Ze všech uvedených důvodů domáhá se proto navrhovatel vydání
nálezu uvedeného pod bodem I., jakož i rozhodnutí o ústavních
stížnostech uvedených pod body II. a III. nálezu. V podání ze dne
8. 3. 1999, předloženém při jednání Ústavního soudu, zpřesnil
navrhovatel návrh v tom směru, že uvedl současná čísla předmětných
parcel a navrhl, aby Okresnímu úřadu v Bruntále bylo uloženo
zdržet se nezákonných zásahů do práv obecního zastupitelstva obce
Malá Morávka jako orgánu územní samosprávy, spočívajících
v nečinnosti vůči opatřením orgánů obce Karlova Studánka,
týkajícím se sporné části území.
Obec Karlova Studánka uvedla ve svém vyjádření ze dne 8.
3. 1999, že z celé řady důvodů se doposud nepodařilo realizovat
rozhodnutí KNV v Olomouci ze dne 5. 2. 1955, kterým došlo ke změně
hranic obcí Karlova Studánka a Malá Morávka, a to provedením
omezníkování obecních hranic uvedených obcí. Obě obce tomuto
problému nevěnovaly náležitou pozornost a tím obě porušily
ustanovení §8 odst. 1 zákona č. 22/1964 Sb. Právní stav je tedy
takový, že existuje pouze jedno rozhodnutí, a to rozhodnutí
bývalého KNV v Olomouci, jež bylo vydáno v souladu se zákonem
v té době platným a nebylo žádným dalším rozhodnutím zrušeno či
změněno. Podle názoru obce Karlova Studánka jde v tomto konkrétním
případě skutečně o spor ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. k) ústavy
ČR v návaznosti na ustanovení §120 odst. 2 písm. b) zákona č.
182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Současný platný zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu,
tuto problematiku totiž neřeší. Z ustanovení §5 písm. d) zákona
č. 359/1992 Sb., o zeměměřičských a katastrálních orgánech, ve
znění pozdějších předpisů, však vyplývá, že katastrální orgány
schvalují změny hranic katastrálního území. V §6 citovaného
zákona je uvedeno, že na takové řízení se vztahují předpisy
o správním řízení, tedy o řízení podle zákona č. 71/1967 Sb., jež
však v této věci neproběhlo. Obec Karlova Studánka navrhuje proto
odmítnutí návrhu pro jeho nepřípustnost, popř. vydání nálezu,
v němž se určuje že obec Karlova Studánka je příslušná činit
opatření a jiné zásahy ve věcech místních záležitostí a veřejného
pořádku na celém území katastru obce, včetně jeho sporné části.
Ministerstvo vnitra ČR, odbor všeobecné správy, uvedlo
ve svém vyjádření ze dne 11. 1. 1999, že jeho působnost je
vymezena ustanovením §12 zákona č. 2/1969 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, a to tak, že může rozhodovat pouze ve věcech,
které jsou mu svěřeny zákonem, což znamená, že není příslušné
rozhodovat o hranicích katastru obcí, ani o tom, že obec je
příslušná k zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku
na části území jejího katastru, neboť jde o samostatnou působnost
obce, která je dána zákonem. Podle §17 zákona č. 36/1960 Sb., ve
znění pozdějších předpisů, Ministerstvo vnitra podle tohoto
ustanovení každoročně vyhlašuje v Ústředním věstníku ČR územní
změny, těmito změnami se však nerozumí změny katastrálních území
obcí.
Přednosta Okresního úřadu v Bruntále uvedl ve svém
vyjádření ze dne 5. 1. 1999 mimo jiné to, že na napadená usnesení
KNV v Olomouci a ONV v Bruntále nelze aplikovat ustanovení §62
zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění
pozdějších předpisů, protože toto ustanovení se vztahuje na právní
akty vydané teprve po účinnosti zákona o obcích. Okresní úřad
v Bruntále tedy nijak nezasahuje do práv obecního zastupitelstva
obce Malá Morávka, neboť zmíněná usnesení, která jsou dosud platná
a účinná, pouze respektuje. Pokud se dotčené obce nemohou
dohodnout, ponechává Okresní úřad v Bruntále věc na rozhodnutí
Ústavního soudu.
Z obsahu usnesení bývalého ONV v Bruntále ze dne 17.
6. 1987, čj. vnitř. 28/1987-604.1, Ústavní soud zjistil, že na
svém plenárním zasedání schválil uvedeného dne bývalý ONV
v Bruntále podle zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu,
ve znění pozdějších předpisů (§16) a podle ustanovení §39 odst.
2 písm. i) (správně písm. g) zákona č. 69/1967 Sb., o národních
výborech, ve znění pozdějších předpisů, změnu správních hranic
obcí, rovněž obcí Karlova Studánka a Malá Morávka, a to v rozsahu
a způsobem uvedeným v mapách a situačních plánech. Toto rozhodnutí
bylo vydáno po projednání jednotlivými národními výbory
a s jejich souhlasem, ke kterémužto projednání, jak patrno
z přípisu MNV v Karlově Studánce ze dne 28. 10. 1986, čj. 262/86,
a MNV v Malé Morávce ze dne 11. 8. 1986, došlo v obci Karlova
Studánka dne 27. 10. 1986, v obci Malá Morávka dne 5. 12. 1985.
Jak vyplývá ze sdělení Katastrálního úřadu v Bruntále ze dne 16.
12. 1998, v roce 1982 bylo započato s obnovou operátů evidence
nemovitostí novým mapováním v obci Vrbno pod Pradědem a v obci
Karlova Studánka. Správní hranice obce Karlova Studánka byly
vyšetřeny tak, jak jsou dnes zobrazeny v katastrálních mapách
katastru ČR, tj. bez sporného území. Podle závěrečného protokolu,
totiž protokolu ze dne 15. 12. 1982, všichni zúčastnění
s hranicemi souhlasili, platnost obnovených operátů a evidence
nemovitostí byla vyhlášena Krajskou geodetickou a kartografickou
správou pro Severomoravský kraj s účinností od 1. 7. 1985. Podle
ustanovení §29 zákona ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí
ČR (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, se operát
evidence nemovitostí považuje za katastrální operát s účinností od
1. 1. 1993. Z přípisu Katastrálního úřadu v Bruntále ze dne 1. 2.
1999 je konečně patrno, že ke dni 1. 2. 1999 jsou všechny, ve
výroku tohoto nálezu uvedené pozemky, vedeny v katastrálním území
Malá Morávka.
Z uvedených zjištění tedy vyplývá, že v souladu
s citovanými právními předpisy došlo ke změně území obcí Karlova
Studánka a Malá Morávka, a to tak, že sporná část zahrnující
pozemky uvedené ve výroku tohoto nálezu představuje nyní část
územního obvodu obce Malá Morávka. Za tohoto stavu věci pozbývá
tak podle názoru Ústavního soudu smysl a účel, a stává se tak
irelevantním, zabývat se v návrhu zpochybňovanými územními
změnami, provedenými se souhlasem bývalého KNV v Olomouci ze dne
5. 2. 1955, neboť současná změna území obou obcí je výsledkem
procesu završeného již citovaným rozhodnutím bývalého ONV
v Bruntále ze dne 17. 6. 1987. Protože toto rozhodnutí bylo vydáno
orgánem podle ustanovení §16 odst. 1 zákona č. 36/1960 Sb.,
o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů, k tomu
kompetentním a presumpce jeho správnosti jako správního aktu
nebyla ničím vyvrácena, znamená to, že jako platný správní akt
bylo způsobilé vyvolat i právní účinky, totiž již konstatovanou
změnu hranic obou obcí, aniž by přitom muselo výslovně zrušit
předchozí vydaná rozhodnutí o územních změnách, jak by tomu bylo
v případě uvedeném v ustanovení §15 odst. 1 citovaného zákona,
kdy kupř. k podstatné změně území kraje mohlo dojít jen na
základě zákona.
Podle čl. 87 odst. 1 písm. k) Ústavy ČR Ústavní soud
rozhoduje spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů
územní samosprávy, nepřísluší-li podle zákona jinému orgánu. Toto
oprávnění je blíže rozvedeno v ustanovení §120 odst. 1 zákona č.
182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů,
podle kterého v řízení ve sporech o rozsah těchto kompetencí
Ústavní soud rozhoduje spory mezi státními orgány a orgány
územních samosprávných celků o příslušnost vydat rozhodnutí nebo
činit opatření nebo jiné zásahy (dále jen "rozhodnutí") ve věci
uvedené v návrhu na zahájení řízení (dále jen "kompetenční
spory"). Podle odst. 2 písm. b) citovaného ustanovení návrh na
zahájení řízení v kompetenčním sporu je oprávněno podat
zastupitelstvo územního samosprávného celku i v kompetenčním sporu
mezi územními samosprávnými celky navzájem. Podle ustanovení §122 odst. 1 citovaného zákona návrh je nepřípustný, přísluší-li
rozhodovat o kompetenčním sporu jinému orgánu podle zvláštního
zákona, podle odst. 2 je dále nepřípustný, přísluší-li rozhodovat
o kompetenčním sporu orgánu společně nadřízenému orgánům, mezi
nimiž kompetenční spor vznikl. O takovou nepřípustnost návrhu, kdy
by o kompetenčním sporu měl podle zvláštního zákona rozhodovat
jiný orgán, v projednávané věci nejde, neboť zmíněný kompetenční
spor není upraven zvláštním zákonem zakládajícím jinou příslušnost
k rozhodování o něm. Stejně tak, jak je tomu v případě
kompetenčního sporu o věcnou a funkční příslušnost, přísluší tedy
Ústavnímu soudu rozhodovat i v případě kompetenčního sporu mezi
územními samosprávnými celky o místní příslušnost, tedy
v případě, jde-li o spor vydat rozhodnutí nebo činit opatření nebo
jiné zásahy v určitém územním obvodu obce nebo jeho části.
Vzhledem k výše uvedeným zjištěním dospěl Ústavní soud k závěru,
že orgánem příslušným ve sporné části území je obec Malá Morávka,
a to i k, v návrhu uvedeným, opatřením týkajícím se místních
záležitostí veřejného pořádku [§14 odst. 1 písm. o) zákona ČNR č.
367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších
předpisů].
Je-li tomu tak, jinými slovy, není-li v tomto
kompetenčním sporu o příslušnosti obce Malá Morávka ve shora
uvedeném smyslu pochyb, obstojí i navrhovatelova ústavní stížnost
směřující proti nečinnosti Okresního úřadu v Bruntále povolaného
k nápravě nesprávných opatření orgánů obce nejen v otázkách
přenesené, ale i samostatné působnosti podle §62 odst. 1 a 2
citovaného zákona, když k opatřením ze strany orgánů obce Karlova
Studánka, týkajícím se sporného území, docházelo a dochází i po
vydání zákona o obcích. Postoj Okresního úřadu v Bruntále se
ukazuje zcela evidentním i ve světle jeho dopisu ze dne 20. 10.
1998, v němž tento úřad v závěru konstatuje, že obci Karlova
Studánka přísluší vykonávat samosprávu a přenesenou působnost
podle příslušných ustanovení zákona ČNR č. 367/1990 Sb.,
v platném znění, nad celým územím obce, tj. i nad územím okolí
Pradědu, neboť usnesení KNV v Olomouci nebylo žádným kompetentním
orgánem zrušeno. Tuto nečinnost Okresního úřadu v Bruntále nelze
podle názoru Ústavního soudu považovat za nic jiného, než za
odepření práva na právní ochranu ve smyslu ustanovení čl. 36 odst.
1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Navrhovatelova ústavní stížnost neobstojí pouze ve
vztahu k Ministerstvu vnitra ČR, jež podle ustanovení §12 odst.
1 písm. i) zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev
a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, je sice
ústředním orgánem státní správy pro územní členění státu a podle
ustanovení §17 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve
znění pozdějších předpisů, sestavuje a vyhlašuje seznam krajů,
okresů a obcí tvořících jednotlivé okresy, stejně jako změny
v tomto seznamu vyplývající ze změn prováděných podle tohoto
zákona, tato jeho působnost se však vztahuje jen na změny vzniklé
rozdělením či sloučením obcí, nikoli na změny katastrálních území
obcí.
Ústavní soud proto ze všech uvedených důvodů návrhu
Zastupitelstva obce Malá Morávka v jeho kompetenčním sporu
o příslušnost vydat rozhodnutí nebo činit opatření nebo jiné
zásahy ve sporné územní části uvedené ve výroku tohoto nálezu
vyhověl (čl. 87 odst. 1 písm. k) Ústavy ČR, §120 odst. 2 písm. b)
zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších
předpisů), stejně jako vyhověl navrhovatelově ústavní stížnosti
směřující proti nečinnosti Okresního úřadu v Bruntále pro porušení
čl. 36 odst. 1 Listiny (§82 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. b)
zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších
předpisů), zatímco jinak jeho ústavní stížnost směřující proti
nečinnosti Ministerstva vnitra ČR podle ustanovení §82 odst. 1
zákona o Ústavním soudu zamítl.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.
V Brně dne 11. března 1999