ECLI:CZ:US:1999:4.US.546.98
sp. zn. IV. ÚS 546/98
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Zarembové a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Pavla Varvařovského, ve věci ústavní stížnosti manželů M.F. a B.F., zastoupených JUDr. F.V., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 11. 1998, sp. zn. 20 Co 571/97, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 31. 12. 1998 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatelé domáhali, aby Ústavní soud nálezem zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 10. 11. 1998, sp. zn. 20 Co 571/97, kterým byl v napadených výrocích potvrzen rozsudek soudu prvého stupně, jímž bylo stěžovatelům uloženo zaplatit stanovenou částku obci B., z titulu bezdůvodného obohacení v důsledku užívání nemovitostí obce bez nájemního vztahu.
Stěžovatelé jsou přesvědčeni, že napadeným rozhodnutím bylo porušeno jejich ústavně zaručené základní právo zakotvené v čl. 1, čl. 36 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod ("Listina"). Porušení spatřují ve skutečnosti (přičemž kromě tohoto tvrzení další ústavněprávní argumentaci odůvodnění ústavní stížnosti neobsahuje), že odvolací soud nepřipustil důkaz sdělením O.Ú., ze dne 21. 3. 1995, č.j. RRR/95/222, z něhož vyplývá, že stavební úřad v B., nepostupoval zcela správně, když svým rozhodnutím ze dne 17. 5. 1991, č.j. OV 100/91 nařídil stěžovatelům "bezodkladné zastavení stavebních prací na stavbě rod. domku na pozemku p.č. 4660/4 v k.ú. B.", pro nejasnost vlastnických vztahů ke stavebnímu pozemku. Dle názoru stavebního úřadu zastavení stavebních prací mohl uložit jen soud jako předběžné opatření, nikoliv stavební úřad, nicméně rozhodnutí je z hlediska správního řádu již nepřezkoumatelné.
Dopisem ze dne 28. 1. 1999 požádal Ústavní soud Okresní soud v Uherském Hradišti o postoupení spisu tohoto soudu, sp. zn. 10 C 72/93. Přípisem doručeným Ústavnímu soudu 4. 2. 1999 Okresní soud v Uherském Hradišti sdělil, že stěžovatelé podali ve věci dovolání. O dovolání bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 8. 1999, č.j. 30 Cdo 1622/99-110, který byl Ústavnímu soudu doručen 28. 9. 1999. Dovolání bylo jako nepřípustné odmítnuto poté, co bylo zjištěno, že námitka stěžovatelů (dovolatelů), že odvolací soud nepřihlédl k jejich vzájemnému návrhu a námitce započtení, nemá oporu v protokolu o jednání odvolacího soudu.
Krajský soud v Brně, jako účastník řízení, ve svém vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že v plném rozsahu odkazuje na odůvodněné napadeného rozhodnutí.
Po posouzení obsahu napadeného rozhodnutí, obsahu vyžádaného spisu Okresního soudu Uherské Hradiště, sp.zn. 10 C 72/93, jakož i dalších shromážděných podkladů pro rozhodnutí Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost a návrhy s ní spojené je třeba odmítnout, a to z následujících důvodů:
V protokolu o jednání před odvolacím soudem dne 10. 11. 1998, na č.l. 78 spisu Okresního soudu Uherské Hradiště, sp.zn. 10 C 72/93, je zachyceno: "Zást. žalovaných předkládá soudu sdělení O.Ú., z 23. 5. 1995, které se čte a zakládá do spisu." Není tedy pravdou výše uvedené tvrzení stěžovatelů, že navržený důkaz uvedenou listinou nebyl proveden (viz §129 odst. 1 o.s.ř.). Proto vzhledem k tomu, že z ústavní stížnosti, nevyplývá již dále nic, co by posunulo projednávanou věc do ústavněprávní roviny, jeví se Ústavnímu soudu stěžovatelovo tvrzení o porušení základních práv zakotvených v čl. 1, čl. 36 a čl. 38 Listiny jako zjevně neopodstatněné.
Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ust. §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako zjevně neopodstatněný odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. 11. 1999
JUDr. Eva Zarembová
předsedkyně senátu