ECLI:CZ:US:2000:1.US.215.2000
sp. zn. I. ÚS 215/2000
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci ústavní stížnosti Z. P., zastoupeného JUDr. H. D., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, ze dne 22. 10. 1998, čj. 12 Co 433/98 - 155, takto:
Návrh ústavní stížnosti se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 21. 2. 2000, která byla osobně podána Ústavnímu soudu dne 5. 4. 2000, stěžovatel napadá rozsudek (ve stížnosti nesprávně uvedeno usnesení) Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, ze dne 22. 10. 1998, čj. 12 Co 433/98 - 155, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 18. 12. 1997, čj. 17 C 81/95 - 122, ve znění doplňujícího rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 16. 2. 1998, čj. 17 C 81/95 - 130, jímž byl navrhovateli - stěžovateli zamítnut návrh na náhradu za část živého a mrtvého inventáře, který byl odňat jeho strýci výrokem rozsudku ze dne 30. 5. 1960, kterým byl mj. vysloven trest propadnutí jmění. Zamítavé rozhodnutí bylo zdůvodněno tím, že stěžovatel svůj nárok neuplatnil ve lhůtě stanovené v §30 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, takže v době podání návrhu již šlo o zaniklý nárok. Stěžovatel má za to, že napadeným rozhodnutím bylo porušeno jeho právo na vlastnictví zakotvené v čl. 11 Listiny základních práv a svobod.
Z obsahu spisu Okresního soudu v Olomouci, sp. zn. 17 C 81/95, Ústavní soud zjistil, že stížností napadené rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, nabylo právní moci dnem 26. 2. 1999. O dovolání, podaném stěžovatelem, rozhodl Nejvyšší soud svým usnesením ze dne 17. 11. 1999, čj. 28 Cdo 982/99 - 170, a to tak, že dovolání za použití ustanovení §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
Podle §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě šedesáti dnů. Tato lhůta začíná běžet dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1). Takovým rozhodnutím je, když dovolání bylo shledáno nepřípustným, ústavní stížností napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, který nabyl právní moci a který byl doručen, podle ústavní stížnosti, právnímu zástupci stěžovatele dne 25. 2. 1999. Vzhledem k tomu je ústavní stížnost proti rozhodnutí krajského soudu třeba pokládat za opožděnou, neboť nedošla Ústavnímu soudu ve zmíněné šedesátidenní lhůtě a soudci zpravodaji nezbylo než návrh stížnosti stěžovatele mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout ve smyslu ustanovení §43 odst. 1 písm. b) citovaného zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. června 2000 JUDr. Vladimír Paul
soudce Ústavního soudu