ECLI:CZ:US:2000:1.US.246.2000
sp. zn. I. ÚS 246/2000
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Klokočky a soudců JUDr. Vojena Güttlera a JUDr. Vladimíra Paula o ústavní stížnosti stěžovatelky ing. M. M., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 12. 1999, č.j. 10 Co 214/99-32, a proti usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 11. 12. 1998, č.j. E 1720/98-11, takto:
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Stěžovatelka v ústavní stížnosti ze dne 14. 4. 2000 uvedla, že rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 24. 2. 1997, sp. zn. 5 C 135/91, který potvrdil Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 24. 9. 1998, sp. zn. 19 Co 646/97, jí byla uložena povinnost uhradit správci konkurzní podstaty úpadce ZD Kumburk, Stará Paka, ing. Kykalovi částku 6.199,20 Kč na náhradě nákladů řízení a částku 2.150 Kč na náhradě nákladů odvolacího řízení. Napadenými rozhodnutí prý obecné soudy vyhověly návrhu ing. Kykala na exekuci zmíněné povinnosti stěžovatelky a porušily tím její vlastnické právo ve smyslu čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatelka dále uvedla, že v této věci podala dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, o němž dosud nebylo rozhodnuto.
Ústavní soud stěžovatelku přípisem ze dne 28. 4. 2000, který obdržela dne 4. 5. 2000, vyzval k odstranění vad ústavní stížnosti s podrobným vylíčením zákonných náležitostí ústavní stížnosti a za účelem odstranění vad stížnosti jí stanovil lhůtu 20 dnů od doručení výzvy. Zároveň ji výslovně poučil, že právem účastníka řízení je vzít svůj návrh zpět, pokud na něm dále netrvá.
Přípisem ze dne 19. 5. 2000, doručeným Ústavnímu soudu dne 24. 5. 2000, stěžovatelka Ústavnímu soudu sdělila, že při osobní návštěvě Okresního soudu v Jičíně dostala informaci, že napadené rozhodnutí dosud nenabylo právní moci. Proto stěžovatelka Ústavní soud požádala o zastavení řízení.
Ústavní soud, který všechny úkony posuzuje nikoliv pouze podle jejich označení, nýbrž především podle jejich obsahu, konstatoval, že žádost stěžovatelky o zastavení řízení je nutno považovat za zpětvzetí ústavní stížnosti. Za těchto okolností Ústavnímu soudu nezbylo než řízení o ústavní stížnosti zastavit, neboť podle ustanovení §77 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stěžovatel má právo vzít ústavní stížnost zpět, a to do okamžiku, než se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě. Protože v souzené věci se řízení před Ústavním soudem ještě do této fáze nedostalo, musel Ústavní soud řízení o podané ústavní stížnosti zastavit.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. 5. 2000
JUDr. Vladimír Klokočka
předseda senátu Ústavního soudu