ECLI:CZ:US:2000:1.US.267.2000
sp. zn. I. ÚS 267/2000
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem ve věci ústavní stížnosti V. K., zastoupeného advokátem JUDr. R. K., proti nečinnosti Okresního úřadu Náchod, okresního pozemkového úřadu, ve věci vedené pod sp. zn. PÚ 696/93, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Stěžovatel v ústavní stížnosti uvádí, že dne 18. 9. 1992 uzavřel jako osoba oprávněná s osobou povinnou Zemědělským družstvem B. dohodu o vydání blíže specifikovaných nemovitostí v kat. území Č. a kat. území R. Rozhodnutím Okresního úřadu Náchod, okresního ozemkového úřadu, ze dne 8. 2. 1993, č. j. PÚ 696/93-Ing. Dí, byla tato dohoda podle §9 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen "zákon o půdě"), schválena. V této dohodě bylo mimo jiné uvedeno, že nelze vydat dále vyjmenované pozemky. Tuto okolnost stěžovatel údajně "vzal na vědomí", protože se domníval, že má toliko informativní význam a nevyplývají z ní žádná práva a povinnosti a očekával, že o této části restitučního nároku okresní úřad teprve rozhodne podle ustanovení §9 odst. 4 zákona o půdě. Stěžovatel se totiž domnívá, že v dané věci nebylo vůbec rozhodováno o vlastnictví, čemuž prý odpovídá i poučení o odvolání, podle něhož bylo možno podat odvolání pouze k Ministerstvu zemědělství ČR a nikoliv k soudu. Protože okresní úřad o těch nemovitostech, k jejichž vydání dohodou nedošlo, nijak nerozhodl, domnívá se stěžovatel, že u tohoto úřadu dochází k průtahům v řízení. V tom stěžovatel spatřuje porušení svých ústavních práv, zakotvených v čl. 36 odst. 1 a v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a žádá, aby Ústavní soud Okresnímu úřadu Náchod zakázal pokračovat v porušování citovaných práv.
Ústavní soud v první řadě konstatuje, že ještě předtím, než se může zabývat materiální stránkou věci, je vždy povinen přezkoumat procesní náležitosti a předpoklady ústavní stížnosti. Z toho vyplývá, že pouze v případě, když návrh všechny zákonem stanovené formální náležitosti a předpoklady splňuje, se jím může zabývat také věcně.
Ústavní soud zjistil, že stěžovatel podal proti tvrzeným průtahům v činnosti Okresního úřadu v Náchodě již tři ústavní stížnosti, kterými se Ústavní soud zabýval (sp. zn. I. ÚS 251/2000, sp. zn. II. ÚS 387/99 a sp. zn. II. ÚS 562/99) a které všechny odmítl formou usnesení z důvodu nepřípustnosti a opožděnosti. Ústavní soud konstatuje, že v souzené věci neshledal důvod se od svých dřívějších (citovaných) usnesení odchýlit a v plném rozsahu na ně proto odkazuje.
Stěžovatel se totiž dopouští omylu, když tvrdí, že v řízení před Okresním úřadem v Náchodě dochází k nedůvodným průtahům. Ve skutečnosti je předmětné řízení ukončeno pravomocným rozhodnutím Okresního úřadu v Náchodě, okresního pozemkového úřadu, ze dne 8. 2. 1993, přičemž stěžovatel proti němu nepodal opravný prostředek, přestože o této možnosti byl náležitě písemně poučen, a naopak požádal za nevydané pozemky pozemkový úřad o náhradu (č.l. 12 správního spisu). Stěžovatel proto nemůže brojit proti průtahům v řízení za situace, kdy toto řízení je již pravomocně skončeno. Ve skutečnosti tedy napadá citované rozhodnutí okresního úřadu, s nímž prý sice nesouhlasí, zároveň však proti němu nepodal opravný prostředek. Ústavní soud proto správně ve svých předchozích rozhodnutích konstatoval, že stěžovatel nevyčerpal všechny prostředky k ochraně svých práv, jelikož ústavní stížnost lze zpravidla podat pouze tehdy, když navrhovatel ještě před jejím podáním vyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). Protože tak neučinil, je ústavní stížnost nepřípustná.
Proto Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako nepřípustný návrh odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. 10. 2000
JUDr. Vojen Güttler
soudce zpravodaj