ECLI:CZ:US:2000:1.US.572.2000
sp. zn. I. ÚS 572/2000
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatele P. Č., zastoupeného J. S., advokátem, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 11. 11. 1999, sp. zn. 10 C 268/98, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2000, sp. zn. 12 Co 251/2000, takto:
Návrh ústavní stížnosti se odmítá.
Odůvodnění:
V návrhu ústavní stížnosti ze dne 26. 9. 2000, která byla podána k poštovní přepravě téhož dne a Ústavnímu soudu doručena dne 27. 9. 2000, se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud zrušil shora citované usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5, kterým bylo zastaveno řízení proti žalované J. Č., o určení vlastnictví, vydání automobilu nebo zaplacení částky Kč 200 000,--s příslušenstvím, o zaplacení náhrady ve výši Kč 810 000,-- s příslušenstvím a o vydání předběžného opatření a usnesení Městského soudu v Praze, rovněž shora citované, kterým bylo usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 potvrzeno.
Stěžovatel je toho názoru, že uvedenými rozhodnutími obecných soudů byla porušena jeho základní lidská práva - právo na spravedlivé projednání věci nezávislým a nestranným soudem dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jak vyplývá z čl. 2 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, ve spojení s čl. 14 odst. 1 tohoto paktu, a právo na ochranu vlastnictví dle čl. 11 Listiny základních práv a svobod.
Soudce zpravodaj z podání stěžovatele zjistil, že ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 26. 9. 2000, takže zákonná lhůta k podání stížnosti nebyla dodržena a ústavní stížnost byla podána opožděně. Ustanovení
§72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, stanoví, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě šedesáti dnů. Tato lhůta začala běžet v tomto případě dnem, kdy bylo rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, doručeno. V daném případě se jedná o usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2000, sp. zn. 12 Co 251/2000, které bylo právnímu zástupci stěžovatele doručeno dne 20. 7. 2000 (ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. 10 C 268/98, vyplynulo, že dané usnesení nabylo právní moci dne 20. 7. 2000). Lhůta k podání ústavní stížnosti tedy uběhla dnem 18. 9. 2000.
Na základě výše uvedeného nelze akceptovat názor stěžovatele, prezentovaný v návrhu ústavní stížnosti, o zachování lhůty k podání ústavní stížnosti, ve kterém uvádí, že usnesení Městského soudu v Praze bylo doručeno do rukou jeho právního zástupce dne 8. 8. 2000. Je třeba vycházet z ustanovení §63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, o přiměřeném použití - pro řízení před Ústavním soudem občanského soudního řádu. Podle ustanovení §46 odst. 2 o. s. ř. nebyl-li adresát zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručí se jiné dospělé osobě bydlící v témže bytě nebo v témže domě anebo zaměstnané na témže pracovišti, je-li ochotna obstarat odevzdání písemnosti. Není-li možno ani takto doručit, uloží se písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy byla uložena, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Z daného vyplývá, že zmíněné usnesení bylo uloženo na poště dne 20. 7. 2000 a toto datum je nutno považovat za den doručení.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nebylo ani možno se zabývat meritorním obsahem podaného návrhu.
Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. listopadu 2000
JUDr. Vladimír Paul
soudce Ústavního soudu