ECLI:CZ:US:2000:1.US.595.99
sp. zn. I. ÚS 595/99
Usnesení
I. ÚS 595/99
Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Vladimíra Paula a soudců JUDr. Vojena Güttlera a JUDr. Vladimíra Klokočky ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Investiční a Poštovní banky, a. s., zastoupené JUDr. V. P., advokátem, proti postupu Katastrálního úřadu v Ostravě ve věci návrhu na zápis poznámky do katastru nemovitostí, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 25. 11. 1999 se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud přikázal Katastrálnímu úřadu v Ostravě rozhodnout o návrhu stěžovatele na zápis poznámky do katastru nemovitostí ze dne 20. 10. 1999 tak, že zápis poznámky na listu vlastnictví č. 215 pro katastrální území H. se povoluje. Návrhem ze dne 20. 8. 1999 usiloval stěžovatel o to, aby Katastrální úřad Ostrava zapsal pro pozemkovou parcelu č. 302/36 zahrada o výměře 884 m2, v katastrálním území H., poznámku ve smyslu §9 odst. 1 písm. a) zákona č. 265/1992 Sb., v platném znění. Podkladem pro zápis byl tehdy ještě nepravomocný rozsudek Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 9. 8. 1999, sp. zn. 18 Cm 1/97, jímž byla žalovanému Č. H. stanovena povinnost zaplatit stěžovateli částku 300 000 Kč s příslušenstvím, kterou je stěžovatel oprávněn vůči žalovanému uspokojit realizací zástavy výše specifikovaných nemovitostí až do výše 300 000 Kč. Katastrální úřad v Ostravě vrátil stěžovateli přípisem ze dne 27. 9. 1999 návrh zpět jako listinu nezpůsobilou k zápisu.
Dne 20. 10. 1999 podal stěžovatel návrh na zápis poznámky do katastru nemovitostí znovu, přičemž přiložil úředně ověřenou kopii výše cit. rozsudku Krajského obchodního soudu v Ostravě, na němž již byla vyznačena doložka právní moci. Katastrální úřad návrh opět odmítl dne 16. 11. 1999, když v průvodním dopise označil rozsudek za listinu bezvýznamnou pro zápis do katastru nemovitostí. Uvedl, že tento rozsudek je výsledkem řízení nalézacího a splňuje náležitosti formální a materiální stránky exekučního titulu. Katastrální úřad zapíše poznámkou až případné usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti, pokud stěžovatel použije rozsudek jako exekuční titul v řízení vykonávacím. Toto soudní usnesení pak musí obsahovat zákaz převodu nebo zatížení nemovitosti a omezit tak vlastníka ve smluvní volnosti. Petit rozsudku Krajského obchodního soudu v Ostravě ukládá totiž pouze povinnost zaplatit stanovenou částku a nikterak žalovaného neomezuje.
Stěžovatel je toho názoru, že postupem Katastrálního úřadu v Ostravě (který označil za "nečinnost"), došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že katastrální úřad, který vrátil návrh zpět, mu tím neumožnil bránit se řádným opravným prostředkem podle správního řádu, popř. správní žalobou. Stěžovatel se cítí být postojem katastrálního úřadu poškozen zejména proto, že prý "znevýhodňuje jeho postavení věřitele". Poznámka, zapsaná na příslušném listu vlastnictví podle jeho názoru jistě znamená prolomení dobré víry případného nabyvatele nemovitosti ve smyslu §42a občanského zákoníku. V této souvislosti je dle mínění stěžovatele nevýznamné zajištění pohledávky zástavním právem, neboť "uspokojení ze zástavy je s ohledem na možné další převody zatížené nemovitosti v exekučním řízení prakticky neproveditelné".
Ústavní soud si k ústavní stížnosti vyžádal vyjádření účastníka řízení - Katastrálního úřadu v Ostravě, za kterého se dne 10. 1. 2000 vyjádřila ředitelka Ing. M. M. Uvedla, že při zápisu poznámky se dle ust. §9 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 265/1992 Sb."), postupuje přiměřeně dle §8 cit. zákona, podle kterého katastrální úřad zkoumá způsobilost listiny k vykonání záznamu a zjistí- li, že listina je nezpůsobilá, je povinen tuto listinu vrátit vyhotoviteli. Při zápisu formou záznamu nebo poznámky katastrální úřad nevydává žádné rozhodnutí a zákon o správním řízení se nepoužije. Správní řád je možno použít jen na řízení o povolení vkladu dle §3 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb. Poznámka slouží toliko k signalizaci skutečností, které se dotýkají smluvní volnosti vlastníka, zapsaného v katastru nemovitostí. Účastník řízení dále zdůraznil, že cit. rozsudek Krajského obchodního soudu v Ostravě lze použít jako exekuční titul pro následné řízení vykonávací. Předmětem zápisu do katastru nemovitostí může být až pravomocné a vykonatelné rozhodnutí, vydané v exekučním řízení, které obsahuje vyslovení zákazu, aby povinný nemovitost převedl na jiného nebo ji zatížil. V závěru účastník řízení poukázal na přiložené stanovisko Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Opavě ze dne 6. 12. 1999, který stížnost stěžovatele označil za věcně neoprávněnou a konstatoval, že v postupu Katastrálního úřadu v Ostravě neshledal žádných závad.
Ústavní soud po zvážení všech okolností dané věci dospěl k závěru, že podaná ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Podstatou ústavní stížnosti je nesouhlas stěžovatele s právním názorem katastrálního úřadu, který nevyhověl jeho návrhu na zápis poznámky do katastru nemovitostí. Poznámka, jako úkon katastrálního úřadu, nemající vliv na vznik, změnu nebo zánik práv k nemovitosti, pouze upozorňuje, že o nemovitosti bylo zahájeno určité řízení nebo že vlastník je omezen ve svém dispozičním právu. Podle §9 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění účinném ke dni podání ústavní stížnosti, zapíše katastrální úřad poznámku také k doloženému návrhu toho, v jehož prospěch má být zapsána. Smyslem poznámky je tak mj. upozornit subjekty, nahlížející do katastru nemovitostí, že např. vlastníkem konkrétní nemovitosti může být někdo jiný, než ten, kdo je doposud jako vlastník v katastru zapsán. Jediným omezením vlastnického práva k nemovitosti, zatížené zástavním právem, je, že vlastník nemovitosti musí strpět, aby se zástavní věřitel v případě nesplnění zajištěné pohledávky uspokojil ze zástavy. Z rozsudku Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 9. 8. 1999, sp. zn. 18 Cm 1/97, Ústavní soud zjistil, že stěžovatel byl řádně poučen, že nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí. Poznámku do katastru nemovitostí pak katastrální úřad zapíše na základě usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti.
K námitce stěžovatele, že postup katastrálního úřadu mu neumožnil bránit se řádným opravným prostředkem dle správního řádu, resp. správní žalobou, nutno uvést, že správní řád se vztahuje pouze na řízení o povolení vkladu (§3 odst. 2 výše cit. zákona), nikoliv na zápis záznamem nebo poznámkou, kdy se nevydává žádné rozhodnutí.
Ústavní soud dospěl v daném případě k závěru, že postupem Katastrálního úřadu v Ostravě nedošlo k žádnému porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod stěžovatele, ať již jím tvrzených, nebo jiných, a odmítl proto jeho ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně 18. října 2000
JUDr. Vladimír Paul
předseda I. senátu Ústavního soudu