ECLI:CZ:US:2000:1.US.72.2000
sp. zn. I. ÚS 72/2000
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne o ústavní stížnosti stěžovatele L. K., zastoupeného advokátkou JUDr. L. S., proti rozhodnutí Ministerstva obrany - 72 ze dne 10. 12. 1999, č.j. 7031/81/1999 - 1203, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení rozhodnutí Ministerstva obrany - 72 (podle stěžovatele bez uvedení data), č.j. 7031/81/1999 - 1203, kterým Ministerstvo obrany - 72 podle ustanovení §59 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád; dále jen "správní řád"), zamítlo - pro nepřípustnost - odvolání stěžovatele ze dne 22 11. 1999 proti rozhodnutí Vyšší odvodní komise při Velitelství územní obrany Praha, ze dne 19. 10. 1999, č.j. 4/5/323/1999-8529, jímž bylo po přezkoušení podle ustanovení §18 zákona č. 92/1949 Sb., branný zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "branný zákon"), zrušeno odvodní rozhodnutí Okresní odvodní komise v Kladně ze dne 28. 4. 1999, č.j. 34/5, o trvalé neschopnosti k výkonu vojenské činné služby a stěžovatel byl podle ustanovení §15 odst. 3 branného zákona uznán k výkonu vojenské činné služby dočasně neschopným a jeho odvod byl odročen do roku 2001.
Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou, zda lze stěžovatelovo "odvolání" ze dne 22. 11. 1999 proti rozhodnutí Vyšší odvodní komise při Velitelství územní obrany Praha, ze dne 19. 10. 1999, č.j. 4/5/323/1999-8529, pokládat za poslední prostředek, který zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Podle názoru Ústavního soudu má toto "odvolání" - v souladu s ustanovením §18 odst. 7 branného zákona, podle něhož proti rozhodnutí vyšší odvodní komise o přezkoušení konečného odvodního rozhodnutí není opravného prostředku - povahu podnětu k přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení podle ustanovení §65 odst. 1 správního řádu. V tomto směru se Ústavní soud odvolává na svou dosavadní judikaturu, která takový podnět za poslední prostředek, který zákon k ochraně stěžovatelova poskytuje, nepovažuje (srov. I. ÚS 239/96 In: Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 6. Vydání 1. Praha, C.H. Beck 1997, str. 587n.). Toto stanovisko je v souladu i s uznávanými názory teorie správního práva, která podnět k přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení nechápe dokonce ani jako podání podle správního řádu a uvádí, že na toto přezkoumání není právní nárok (srov. Hendrych, D.: Správní právo. Obecná část, 1. vyd. C.H. Beck/SEVT, Praha 1994, str. 167. Stejně tak týž autor: cit. dílo, 2. vyd. C.H. Beck, Praha 1996, str. 193-194. Srov. také Matrasová, E - Příhoda, P. - Šlauf, V. - Šmíd, L.: Správní řád - komentář, Linde Praha a.s. 1998, str. 109).
Za této situace bylo věcí stěžovatele, aby ústavní stížnost podal - v zákonné lhůtě - již proti rozhodnutí Vyšší odvodní komise při Velitelství územní obrany Praha, ze dne 19. 10. 1999, č.j. 4/5/323/1999-8529, jímž bylo - s odkazem na speciální právní úpravu přezkoušení zakotvenou v ustanovení §18 branného zákona - vyšší odvodní komisí zrušeno odvodní rozhodnutí Okresní odvodní komise v Kladně ze dne 28. 4. 1999, č.j. 34/5, a stěžovatel byl poučen o tom, že proti rozhodnutí Vyšší odvodní komise při Velitelství územní obrany Praha není opravného prostředku. Toto rozhodnutí ze dne 19. 10. 1999 bylo posledním prostředkem, který zákon v souzené věci k ochraně stěžovatelova práva poskytuje (§72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ústavní soud z obsahu spisového materiálu Ministerstva obrany ČR zjistil, že uvedené rozhodnutí bylo stěžovateli doručeno nejpozději dne 22. 11. 1999. Téhož dne totiž podal stěžovatel proti tomuto rozhodnutí "odvolání".
Podle ustanovení §72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Ode dne doručení uvedeného rozhodnutí Vyšší odvodní komise při Velitelství územní obrany Praha ze dne 19. 10. 1999, tj. nejpozději dnem 22. 11. 1999, do svěření ústavní stížnosti poštovní přepravě dne 3. 2. 2000 uplynula podstatně delší doba, než kterou zákon o Ústavním soudu připouští.
Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh, který byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem [§43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. září 2000
JUDr. Vojen Güttler
soudce zpravodaj