ECLI:CZ:US:2000:2.US.109.2000
sp. zn. II. ÚS 109/2000
Usnesení
II.ÚS 109/2000
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti J. H., zast. advokátem Mgr. O. H., proti usnesení Vrchního soudu v Praze z 15.12.1999 sp. zn. 4 Ko 500/98, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel podal ústavní stížnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze z 15.12.1999 č..j. 4 Ko 500/98-214, kterým bylo odmítnuto jeho odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze z 12.6.1998 č.j. K 34/96-171 pro opožděnost podle §218 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.). Navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a svůj návrh odůvodnil porušením čl. 1,4 a 90 Ústavy České republiky čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 17 Všeobecné deklarace lidských práv.
Podle §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.
Podle §236 odst. 1 o.s.ř. lze pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu napadnout dovoláním, pokud to zákon připouští. Podle §238a odst. 1 písm. e) o.s.ř. (ve znění zákona č. 238/1995 Sb.) je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odvolání odmítnuto.
Z návrhu na zahájení řízení nepochybně vyplývá, že stěžovatel proti usnesení Vrchního soudu v Praze z 15.12.1999 č.j. 4 Ko 500 /98 - 214 nepodal dovolání a nevyužil posledního procesního prostředku, který mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Přípustné dovolání je tímto posledním prostředkem podle ustálené a všeobecně uznávané rozhodovací praxe Ústavního soudu.
Při posuzování otázky, podal-li odvolatel odvolání včas nebo opožděně, zaujal odvolací soud názor, že postačilo náhradní doručení podle §46 odst. 2 o.s.ř., zatímco podle navrhovatele mu usnesení mělo být doručeno do vlastních rukou podle §47 odst. 1 o.s.ř. a §13 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.
Právě k vyřešení takových právních otázek je určeno dovolací řízení před Nejvyšším soudem a nikoliv řízení o ústavních stížnostech před Ústavním soudem.
Za dané situace soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh jako nepřípustný odmítl usnesením podle §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění zákona č. 77/1998 Sb.
Proti usnesení není přípustné odvolání.
V Brně dne 31. března 2000
JUDr. Miloš Holeček
soudce zpravodaj