ECLI:CZ:US:2000:2.US.113.99
sp. zn. II. ÚS 113/99
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Cepla a soudců JUDr.Miloše Holečka a JUDr. Antonína Procházky o ústavní stížnosti A. M., zast. JUDr. P. M., advokátem, proti rozhodnutí Katastrálního úřadu Praha -západ ze 16.11.1998 č.j. V 11 1651/98 o vkladu práva vlastnického do katastru nemovitostí a o návrhu téhož stěžovatele na zrušení §5 odst. 3 věty první zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, takto:
M. H. se přiznává postavení vedlejší účastnice řízení.
Ústavní stížnost i návrh na zrušení ustanovení zákona se odmítají.
Odůvodnění:
Stěžovatel podal ústavní stížnost proti rozhodnutí Katastrálního úřadu Praha západ č.j. V 111651/98 a spolu s ní podal návrh na zrušení ustanovení §5 odst. 3 věty první zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, které zní: Rozhodnutí, kterým se vklad povoluje, lze provést zápisem ve spisu.
Účastníkem řízení před katastrálním úřadem byl vedle navrhovatele i R. V., kterému by podle §76 odst. 2 věty první zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, příslušelo v řízení před Ústavním soudem postavení vedlejšího účastníka. R. V. se však tohoto postavení v souladu s §28 odst. 2 věty první zákona č. 182/1993 Sb. vzdal. Na druhé straně Ústavní soud přiznal postavení vedlejší účastnice M. H. na stěžovatelův návrh a s jejím souhlasem, neboť prokázala právní zájem na výsledku řízení ( §76 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb.).
Stěžovatel namítl, že rozhodnutím katastrálního úřadu bylo porušeno jeho právo zaručené čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že 17.10.1997 uzavřel jako prodávající s R. V. jako kupujícím kupní smlouvu ohledně nemovitostí. Dne 6.5.1998 podali účastníci v souladu s jejím obsahem návrh na povolení vkladu práva vlastnického ve prospěch kupujícího. Po podání tohoto návrhu se stěžovatel R. V. dne 9.11. 1998 rozhodli kupní smlouvu zrušit, a to dohodou o odstoupení od této kupní smlouvy. Tito smluvní partneři dne 18.11.1998 učinili vůči Katastrálnímu úřadu Praha-západ právní úkon spočívající ve zpětvzetí návrhu na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí a téhož dne uzavřel navrhovatel jako prodávající novou kupní smlouvu ohledně stejných nemovitostí s M. H. jako kupující a současně byl podán návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch M. H. Posléze však nastala pro stěžovatele a ostatní dvě zúčastněné osoby nepříjemná situace, neboť Katastrální úřad Praha-západ učinil vklad do katastru nemovitostí ve prospěch R. V. rozhodnutím č.j. V 11 1651/98, jehož právní účinky nastaly už 6.5.1998.
Katastrální úřad Praha - západ jako účastník, proti němuž návrh směřuje, navrhl odmítnutí ústavní stížnosti jako neopodstatněné. Ve svém vyjádření popsal časový průběh řízení. Uvedl, že dne 6.5. 1998 Katastrální úřad Praha-západ zahájil řízení o vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí podle kupní smlouvy uzavřené mezi stěžovatelem a R. V. ( §4 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). O vkladu bylo rozhodnuto 16.11.1998 a tato skutečnost byla vyznačena ve spisu ( §5 odst. 3, §6 zákona č. 265/1992 Sb.). Zápis vkladem byl pak do evidence katastru vykonán 13.1.1999 s účinky ke dni 6.5.1998. V řízení o vkladu práva do katastru podle smlouvy uzavřené mezi stěžovatelem a R. V. ( č.j. V 11 1651/98), postupoval katastrální úřad v souladu s právním předpisem, když o vkladu práva rozhodl 16.11.1998 a učinil o tom zápis ve spisu, jak stanoví §5 odst. 3 věta první zákona č. 265/1992 Sb. Řízení o vkladu práva do katastru nemovitostí je vedeno výhradně zásadou dispoziční.V případě rozhodnutí o povolení vkladu práva lze toto rozhodnutí provést zápisem ve spisu a takové rozhodnutí je pravomocné. Jde jen o reakci na projev vůle účastníků řízení a další písemné vyhotovení je nadbytečné. Stav věci v případě potřeby lze zjistit dotazem u katastrálního úřadu.
Z podání účastníků a přiložených listin Ústavní soud zjistil, že řízení o vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí bylo zahájeno 6.5.1998. Katastrální úřad návrhu vyhověl rozhodnutím ze 16.11.1998 č.j. V 11 1651/98. Tato skutečnost byla vyznačena zápisem ve spisu. Účinky rozhodnutí nastaly podle zákona dnem podání návrhu, tj. 6.5.1998. Katastrální úřad Praha-západ postupoval plně v souladu se zákonem č. 265/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle něhož řízení o povolení vkladu zahajuje příslušný orgán na návrh účastníka smlouvy nebo jiné oprávněné osoby. Jsou-li splněny podmínky pro povolení vkladu, příslušný orgán po prověření věci rozhodne, že se vklad povoluje. Toto rozhodnutí lze učinit zápisem ve spisu. Příslušný orgán vyznačí den povolení vkladu zápisem ve spisu a na přezkoumávané listině dobu podání návrhu a skutečnost, že ke vkladu nebo výmazu došlo. Katastrální úřad ve spisu zaznamenává celý průběh řízení o vkladu. V souboru informací tedy vyznačuje plombu, která vyjadřuje, že právní vztahy jsou dotčeny změnou. Tímto způsobem se zajišťuje, aby každý byl v případě vyžádání spisu informován o aktuálním stavu. Z tohoto praktického aspektu nebylo namístě prohlašovat o další kupní smlouvě z 18.11.1998, že pokud jde o návrh na vklad vlastnického práva podaný dne 6.5.1998 (č.j. V 11 1651/98), nebyl dosud Katastrálním úřadem Praha - západ povolen. Bylo totiž zřejmé, že vklad v této době již byl podle příslušného zákona povolen, což bylo možno ze spisu zjistit.
Ústavní soud dospěl k závěru, že vydáním rozhodnutí z 16.11.1998 č.j. V 11 1651/98 Katastrální úřad Praha-západ nezasáhl do stěžovatelových ústavně zaručených práv, a to ani do práva podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a proto návrh jako zjevně neopodstatněný mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl podle §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Stejně tak byl odmítnut návrh na zrušení ustanovení zákona podaný podle §74 zákona č. 182/1993 Sb. neboť podle ustálené judikatury Ústavního soudu v případě odmítnutí ústavní stížnosti návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení sdílí osud ústavní stížnosti.
Proti usnesení není přípustné odvolání.
V Brně dne 17. května 2000
Vojtěch Cepl
předseda senátu