ECLI:CZ:US:2000:2.US.282.2000
sp. zn. II. ÚS 282/2000
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Antonína Procházky a soudců JUDr. Vojtěcha Cepla a JUDr. Jiřího Malenovského v právní věci navrhovatele JUDr. B. G., CSc., zastoupeného advokátem, JUDr. V. J., o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2000, čj. 20 Co 26/2000-106, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se včas podanou ústavní stížností, s odvoláním na porušení čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 95 Ústavy, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, kterým bylo změněno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 29. 6. 1999, čj. 28 C 82/95-78 p.v., tak, že výše soudního poplatku činí 3.352,- Kč, jinak bylo potvrzeno. K porušení výše uvedeného práva napadeným rozhodnutím došlo dle navrhovatele tím, že odvolací soud neprojednal jeho odvolání "v mezích, ve kterých se odvolatel domáhá přezkoumání rozhodnutí" ve smyslu §212 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), když k odvolání, podanému ve prospěch stěžovatele, soudní poplatek zvýšil, čímž překročil meze stanovené cit. ustanovením o.s.ř.
Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost spolu s připojeným spisem Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 28 C 82/95, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost není důvodná.
Z připojeného spisu Ústavní soud ověřil, že napadeným rozhodnutím bylo potvrzeno, vyjma určení výše soudního poplatku, usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 29. 6. 1999, čj. 28 C 82/95-78 p.v. ("vzor 4"), kterým byl navrhovatel vyzván k zaplacení soudního poplatku z odvolání. Výše soudního poplatku byla, s odvoláním na sazebník soudních poplatků (příloha k zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), stanovena částkou 3.352,- Kč.
Ústavní soud již v řadě svých rozhodnutí konstatoval, že není běžnou třetí instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem nadřízeným obecným soudům a jakožto orgán ochrany ústavnosti je oprávněn do jejich pravomoci zasahovat pouze za předpokladu, že tyto soudy nepostupují v souladu s principy obsaženými v hlavě páté Listiny.
Ústavní soud porušení těchto principů v postupu odvolacího soudu neshledal. Odvolací soud zejména postupoval v souladu s ustanovením §212 odst. 1 písm. a) o.s.ř., podle kterého není odvolací soud vázán rozsahem, ve kterém se odvolatel domáhá přezkoumání rozhodnutí, ve věcech, v nichž lze zahájit řízení i bez návrhu, ve spojení s ust. §12 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého, vydá-li soud nesprávné rozhodnutí o poplatkové povinnosti, zruší nebo změní toto rozhodnutí i bez návrhu. Ústavnímu soudu proto nezbylo než ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou ve smyslu ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. září 2000 JUDr. Antonín Procházka
předseda senátu