ECLI:CZ:US:2000:2.US.452.2000
sp. zn. II. ÚS 452/2000
Usnesení
Ústavní soud České republiky rozhodl v senátě, složeném z předsedy JUDr. Antonína Procházky a soudců JUDr. Jiřího Malenovského a JUDr. Vojtěcha Cepla, o ústavní stížnosti K., spol. s r. o., zastoupené JUDr. M. J., advokátem, proti rozsudku Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou ze dne 1. 12. 1998, č. j. 7 C 1001/94-65, a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 4. 2000, č. j. 15 Co 86/99-81, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se ústavní stížností ze dne 26. 7. 2000 domáhala zrušení rozsudku Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou ze dne 1. 12. 1998, č. j. 7 C 1001/94-65, a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 4. 2000, č. j. 15 Co 86/99-81, ve věci týkající se neplatnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením a náhrady mzdy s tím, že podle jejího přesvědčení obecné soudy porušily zásadu rovnosti v právech jak pro osoby fyzické, tak i právnické, vyplývající z čl. 1 věty prvé a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), dále porušily čl. 2 odst. 3 a čl. 26 odst. 1 Listiny a čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR.
Ústavní soud konstatoval, že ústavní stížnost odpovídá všem formálním požadavkům stanoveným zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a s ohledem na ustanovení §42 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, si vyžádal vyjádření účastníků a vedlejší účastnice řízení a vyžádal si spis Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, sp. zn. 7 C 1001/94.
Krajský soud v Brně ve svém vyjádření k ústavní stížnosti ze dne 1. 9. 2000 uvedl, že setrvává na svých skutkových a právních závěrech obsažených v jeho rozhodnutí, které podle jeho názoru neodporuje ústavnímu pořádku České republiky.
Okresní soud ve Ždáře nad Sázavou ve svém vyjádření k ústavní stížnosti ze dne 23. 8. 2000 zcela odkázal na závěry obou napadených rozsudků a zejména pak na jejich odůvodnění.
Vedlejší účastnice řízení V. K. ve svém obsáhlém vyjádření k ústavní stížnosti ze dne 1. 9. 2000 uvedla, že má za to, že v řízení obou obecných soudů a jejich rozhodnutími nedošlo k porušení žádného práva či žádné svobody, zaručených Listinou a Ústavou ČR, ve vztahu ke stěžovatelce.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením, nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Na základě shromážděných podkladů Ústavní soud konstatuje, že podstatou ústavní stížnosti je nesouhlas stěžovatelky s právním posouzením věci obecnými soudy, přičemž v odůvodnění stížnosti stěžovatelka v podstatě opakuje argumenty, které již uplatnila v řízení před obecnými soudy a se kterými se tyto soudy řádně vypořádaly v odůvodnění svých rozhodnutí. Stěžovatelka tak staví Ústavní soud do role další soudní instance. Toto postavení Ústavnímu soudu, jak již opakovaně dal najevo v mnoha svých rozhodnutích, nepřísluší. Do rozhodovací činnosti obecných soudů může Ústavní soud zasahovat pouze v případě, že jejich rozhodnutím je zasaženo do napadených ústavně zaručených práv a svobod. Takové porušení práv stěžovatelky však v posuzované věci Ústavní soud neshledal. Stěžovatelce nebylo odepřeno ani právo na soudní ochranu, vyplývající z čl. 90 Ústavy ČR a čl. 36 odst. 1 Listiny, proces byl také veden při dodržení ústavních principů zakotvených v hlavě páté Listiny, zaručujících právo na spravedlivý proces.
Pro výše uvedené byla ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako zjevně neopodstatněná odmítnuta [§43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.
V Brně dne 20. 9. 2000
JUDr. Antonín Procházka
předseda senátu Ústavního soudu