ECLI:CZ:US:2000:2.US.543.2000
sp. zn. II. ÚS 543/2000
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Antonína Procházky a soudců JUDr. Vojtěcha Cepla a JUDr. Jiřího Malenovského v právní věci navrhovatele pana H. N. H., zastoupeného JUDr. B. G., CSc., o ústavní stížnosti proti nečinnosti Městského soudu v Praze, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se svým návrhem ze dne 6. 9. 2000 obrátil na Ústavní soud v souvislosti s údajným porušováním svých lidských práv a základních svobod zaručených čl. 8 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), a to především z důvodu nečinnosti Městského soudu v Praze. Ten měl dle tvrzení stěžovatele způsobit neodůvodněné průtahy v řízení tím, že po dobu delší šesti týdnů nerozhodl o jeho stížnosti proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 28. 7. 2000, sp. zn. 20 Nt 253/2000, kterým byl stěžovatel vzat do vazby pro podezření ze spáchání násilné trestné činnosti, z důvodů podle ust. §67 odst. 1 písm. a), b), c) trestního řádu. Stěžovatel navrhuje, aby Ústavní soud vydal nález, kterým by přikázal Městskému soudu v Praze do tří dnů ode dne doručení tohoto nálezu rozhodnout o stížnosti pana H. N. H. proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 28. 7. 2000, sp. zn. 20 Nt 253/2000.
Z vyžádaného spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že stěžovatel je stíhán na základě sdělení obvinění ze dne 14. 7. 2000 pro podezření ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví dle ust. §222 odst. 1 trestního zákona, a v souvislosti s tímto obviněním byl vzat dne 28. 7. 2000 Obvodním soudem pro Prahu 9 do vazby z důvodů podle §67 odst. 1 písm. a), b), c) trestního řádu. Proti usnesení o vzetí do vazby podal stěžovatel prostřednictvím obhájce téhož dne do protokolu stížnost. Městský soud v Praze o ní rozhodl v neveřejném zasedání již dne 22. 8. 2000, a to tak, že stížnost pana H. N. H. zamítl. Obvodnímu soudu pro Prahu 9 pak bylo toto rozhodnutí doručeno dne 31. 8. 2000 a stěžovateli i jeho obhájci ještě dne 6. 9. 2000.
Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že postupem Městského soudu v Praze měla být porušena jeho základní práva a svobody chráněné čl. 8 Listiny a čl. 6 Úmluvy. Dle tvrzení stěžovatele mělo k porušení jeho práv dojít tím, že Městský soud v Praze po dobu 6 týdnů nerozhodl o stížnosti proti usnesení o vzetí pana H. N. H. do vazby. Tuto dobu považoval stěžovatel za příliš dlouhou, a tudíž překračující požadavek čl. 6 odst. 1 Úmluvy, tj. projednání věci soudem v "přiměřené lhůtě".
Ústavní stížnost není důvodná.
Ústavní soud zjistil, že o výše uvedené stížnosti bylo rozhodnuto za 25 dní od jejího podání, a to prokazatelně již před podáním ústavní stížnosti. Přiměřenost časových dimenzí, v nichž má být věc nestranným soudem projednána, je podle judikatury Ústavního soudu, ale i Evropského soudu pro lidská práva, třeba posuzovat individuálně a zejména v závislosti na faktorech, mezi něž patří charakter úkonů provedených ve věci napadeným orgánem, jednání stěžovatele a složitost případu.
Ústavní soud si je vědom toho, že případné průtahy v řízení vyplývající z přetíženosti obecných soudů nemohou jít k tíži těch, kteří od soudu právem očekávají ochranu svých práv v přiměřené lhůtě (II. ÚS 445/98). Z konkrétních okolností daného případu však nevyplývá, že by rozhodnutí o opravném prostředku proti usnesení o vzetí obviněného do vazby ve lhůtě 25 dnů bylo neodůvodněným průtahem či dokonce nečinností orgánu činného v trestním řízení. Z tohoto důvodu neshledal Ústavní soud stěžovatelem namítaná porušení práv chráněných ustanoveními čl. 6 odst. 1 Úmluvy a čl. 8 Listiny.
Vzhledem k tomu, že Ústavní soud neshledal porušení práv a svobod stěžovatele, zaručených článkem 6 odst. 1 Úmluvy a článkem 8 Listiny, a rovněž u vědomí toho, že o stížnosti proti usnesení, jímž byl stěžovatel vzat do vazby, bylo rozhodnuto již před podáním této ústavní stížnosti, nezbylo Ústavnímu soudu, než návrh odmítnout jako zjevně neopodstatněný podle ust. §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. října 2000 JUDr. Antonín Procházka
předseda senátu