ECLI:CZ:US:2000:3.US.127.2000
sp. zn. III. ÚS 127/2000
Usnesení
Ústavní soud ČR rozhodl ve věci návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatelky obchodní společnosti P., a.s., zastoupené JUDr. PhDr. S. B., advokátem, proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR, čj. 2 Cdon 1845/97-186, ze dne 5. 11. 1999, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatelka osobně podala dne 29. 2. 2000 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti (dále jen "návrh"). Návrh směřoval proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR, čj. 2 Cdon 1845/97-186, ze dne 5. 11. 1999, kterým byl zrušen rozsudek Městského soudu v Praze, čj. 17 Co 216/96-119, ze dne 24. 9. 1996 a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Podle názoru navrhovatelky byla napadeným rozsudkem porušena její práva zakotvená v čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Navrhovatelka dále uvedla, že řízení sice dále může pokračovat u odvolacího soudu, nicméně právní názor vyslovený Nejvyšším soudem ČR je pro odvolací soud závazný, a proto v dovolacím soudem vymezených otázkách se její prostor pro další obranu prakticky minimalizuje. Je proto podle jejího názoru prostor pro aplikaci §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Navíc jde o otázky natolik zásadní, že přichází v úvahu i aplikace §75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.
V předmětné věci bylo žalobci, kteří jsou vedlejšími účastníky v řízení před Ústavním soudem, podáno dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího. Napadeným rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR bylo dovolání shledáno důvodným a rozsudek Městského soudu v Praze byl zrušen a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení. Z pohledu výše uvedeného ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu tak věc nebyla doposud pravomocně skončena, protože ve věci bude znovu rozhodovat Městský soud v Praze. Ústavní soud proto dospěl k závěru, že ústavní stížnost je podle cit. ustanovení v dané fázi řízení nepřípustná.
Pokud jde o možnost přípustnosti ústavní stížnosti podle §75 odst. 2 písm. a) cit. zákona, neshledal Ústavní soud důvody pro aplikaci uvedeného ustanovení a v tomto směru nelze než odkázat jak na judikaturu soudů obecných, tak i Ústavního soudu ČR.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. dubna 2000