ECLI:CZ:US:2000:3.US.195.2000
sp. zn. III. ÚS 195/2000
Usnesení
III. ÚS 195/2000
Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 31. srpna 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti M. Č., zastoupené JUDr. M. M., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. ledna 2000, č. j. 23 Co 210/99-73, a Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 25. března 1999, č. j. 11 C 22/99-39, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatelka se domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. ledna 2000, č. j. 23 Co 210/99-73, a Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 25. března 1999, č. j. 11 C 22/99-39. Uvedla, že podle jejího přesvědčení v průběhu řízení před soudy obou stupňů byla porušena Ústava a články 1, 2 odst. 3 a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, když rozhodnutím soudu došlo ke zvýhodnění bývalého manžela a nebylo přihlédnuto k jejímu nepříznivému fyzickému i psychickému zdravotnímu stavu. Poukázala na okolnosti, za nichž požádala o přidělení bytu v domě s pečovatelskou službou, poskytnutý byt byl vlhký a proto jí nevyhovoval. Z uvedených důvodů trvá na tom, aby se stala uživatelkou družstevního bytu ona.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, návrh, který je zjevně neopodstatněný, usnesením odmítne [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu spisu Okresního soudu v Havlíčkově Brodě sp. zn. 11 C 22/99 a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. ledna 2000, č. j. 23 Co 210/99-73, zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, shledán nebyl. Soud I. stupně pro rozhodnutí o zrušení společného nájmu účastníků k družstevnímu bytu, pro určení, kdo z nich bude nadále jako nájemce a člen družstva byt užívat a kdo a za jakých okolností bude
povinen byt vyklidit, provedl všechny potřebné důkazy, při jejichž hodnocení a samotném rozhodnutí nedošlo k rozporu s §132 občanského soudního řádu, s §705 odst. 1 a s §712 odst. 3 věta druhá občanského zákona. Odvolací soud, který rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil, se vypořádal jak s odvolacími námitkami stěžovatelky, tak s odvoláním žalobce, který vyslovil nesouhlas s výrokem, souvisejícím s vyklizením stěžovatelky ve lhůtě poté, co jí bude zajištěn náhradní byt, když podle jeho přesvědčení by mělo být přiznáno právo nejvýše na náhradní ubytování.
Pro výše uvedené, pro zjištění, že se obecné soudy v řízení a ve svých rozhodnutích v předmětné věci nedostaly do rozporu s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu, byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. srpna 2000