ECLI:CZ:US:2000:3.US.340.2000
sp. zn. III. ÚS 340/2000
Usnesení
Ústavní soud ČR rozhodl o návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem podaným M. Ch., zast. JUDr. J. S., advokátem, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se svým návrhem na zahájení řízení před Ústavním soudem podaným dne 5. 6. 2000 domáhal toho, aby Ústavní soud návrhem zrušil usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 3. 2000, č.j. 11 To 170/99-3780, kterým senát Vrchního soudu v Praze rozhodl podle §31 odst. 1 trestního řádu, že předseda senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. M. V. není ve smyslu §30 odst. 1 trestního řádu vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obžalovaného M. Ch., vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 11 To 170/99. To s tím, že vydáním napadeného usnesení bylo zasaženo navrhovatelovo základní právo zaručené mu Listinou základních práv a svobod v čl. 36 odst. 1. Dodal, že napadené usnesení není pravomocné, zmíněný postup však volí proto, že v řízení o podaném opravném prostředku dochází ke značným průtahům a obává se toho, aby v jeho trestní věci nebylo meritorně rozhodnuto v senátě za účasti JUDr. V. ještě před tím, než o podané stížnosti rozhodne Nejvyšší soud v Brně. Současně navrhl (z již označených důvodů) odložit vykonatelnost napadeného usnesení z hlediska ust. §79 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále zákon o Ústavním soudu).
Na tomto místě nutno zdůraznit, že podle ust. §75 odst. 1 zák. o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. V rámci podaného návrhu je pak zjevné, že podmínky citovaného ustanovení zákona o Ústavním soudu splněny nebyly a stejně tak nelze mít za to, že v dané věci nastala situace předpokládána ust. §75 odst. 2 písm. b) zák. o Ústavním soudu. Úvaha navrhovatele v tom směru, že bude příslušným senátem Vrchního soudu v Praze rozhodováno v meritu jeho trestní věci, aniž by předtím bylo rozhodnuto nadřízeným soudem o jeho stížnosti proti citovanému napadenému usnesení Vrchního soudu v Praze není relevantní a nese rysy úvahy předčasné.
S poukazem na uvedené tak Ústavnímu soudu nezbylo než podaný návrh jako nepřípustný podle §43 odst. 1 písm. e) zák. o Ústavním soudu, odmítnout. Za daného stavu věci je potom návrh na odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí bezpředmětný, když Ústavní soud ponechal stranou i úvahy o tom, zda návrh byl vůbec podán včas.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. srpna 2000