ECLI:CZ:US:2000:3.US.454.2000
sp. zn. III. ÚS 454/2000
Usnesení
Ústavní soud ČR rozhodl ve věci návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatele J. B., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, čj. 15 Co 241/95-39, ze dne 23. 4. 1997 a proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR, č.j. 3 Cdon 1285/96-40, ze dne 27. 5. 1998, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel podal dne 28. 7. 2000 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti (dále jen "návrh"), který byl doručen Ústavnímu soudu dne 31. 7. 2000. Návrh směřoval proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, čj. 15 Co 241/95-39, ze dne 23. 4. 1997, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Hradci Králové, čj. 14 C 15/94-21, ze dne 5. 10. 1994, jímž byla zamítnuta žaloba navrhovatele na určení, že je oprávněnou osobou, a na zaplacení majetkového podílu. Současně navrhovatel napadl i rozsudek Nejvyššího soudu ČR, čj. 3 Cdon 1285/96-40, ze dne 27. 5. 1998.
Podle §72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podat ve lhůtě 60 dnů. Lhůta počíná dnem, kdy bylo navrhovateli doručeno rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje.
V předmětné věci byl navrhovateli rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, čj. 15 Co 241/95-39, ze dne 23. 4. 1997 doručen, jak vyplynulo ze sdělení Okresního soudu v Hradci Králové, dne 29. 5. 1997. Návrh Ústavnímu soudu byl však podán až dne 28. 7. 2000, tedy po lhůtě stanovené pro jeho podání ve výše citovaném zákoně.
Navrhovatel současně napadl i výše uvedený rozsudek Nejvyššího soudu ČR. Ústavní soud si vyžádal spis, sp. zn. 14 C 2/93, Okresního soudu v Hradci Králové, kdy v řízení o určení oprávněných osob vedeném pod uvedenou sp. zn. byl vydán navrhovatelem označený a napadený rozsudek Nejvyššího soudu ČR. Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že účastníkem řízení byly na straně žalobců osoby jiné než je navrhovatel. Z uvedeného vyplývá, že tento rozsudek byl vydán v jiné věci, v níž navrhovatel nebyl účastníkem řízení, a proto ve smyslu §72 odst. 1 písm. a ) cit. zákona není oprávněn podat ústavní stížnost do takového rozhodnutí. Ve věci, v níž byl navrhovatel účastníkem řízení, nebylo proti napadenému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové dovolání podáno.
Vzhledem k výše uvedenému nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, čj. 15 Co 241/95-39, ze dne 23. 4. 1997, podle §43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem. Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR, čj. 3 Cdon 1285/96-40, ze dne 27. 5. 1998, pak Ústavní soud odmítl podle §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu, jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. listopadu 2000