ECLI:CZ:US:2000:3.US.489.2000
sp. zn. III. ÚS 489/2000
Usnesení
III. ÚS 489/2000
Ústavní soud rozhodl dne 2. listopadu 2000, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti D. V., zastoupené JUDr. V. B., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 23. března 2000, č. j. 30 Ca 164/98-24, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatelka, která se ústavní stížností domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 23. března 2000, č. j. 30 Ca 164/98-24, odůvodňovala návrh tím, že podle jejího přesvědčení je rozhodnutí nezákonné, vydané v rozporu s č. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a s čl. 90 a 95 odst. 1 Ústavy. Uvedla, že ke zjištění konkrétních důvodů a okolností, za nichž původní vlastník učinil úkon, na základě něhož došlo k přechodu vlastnictví, nebyly provedeny důkazy v dostatečném rozsahu, i když označený soud dne 6. ledna 1998, při zrušení rozhodnutí Okresního úřadu, pozemkového úřadu v Lounech č. j. 271/96-R/3256/92/Typ, doplnění dokazování uložil. Přesto, že tak učiněno nebylo, v řízení o opravném prostředku proti opětovnému rozhodnutí Okresního úřadu, pozemkového úřadu v Lounech, který vyslovil, že stěžovatelka není vlastnicí předmětných nemovitostí, soud toto rozhodnutí potvrdil.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy [§72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 23. března 2000, č. j. 30 Ca 164/98-24, zásah do práv, jichž se stěžovatelka v návrhu dovolává, shledán nebyl. Jmenovaný soud se v jeho odůvodnění vypořádal s námitkami, vznesenými v opravném prostředku proti rozhodnutí Okresního úřadu, pozemkového úřadu v Lounech ve věci sp. zn. 560/98-R/3256/92/Typ a ve výkladu ustanovení §6 odst. 1 zákona o půdě, jakož i v hodnocení skutkových zjištění v souvislosti s §6 odst. 1 písm. r) zákona o půdě, nepochybil. Pokud jde o rozsah dokazování, nelze přehlédnout, že stěžovatelka se provedení dalších důkazů nedomáhala, s výjimkou výslechu svědka, který však zemřel, a ani v ústavní stížnosti na konkrétní důkaz, který soud neprovedl, nepoukazovala.
Pro výše uvedená zjištění byl návrh shledán neopodstatněným a dle §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. listopadu 2000