ECLI:CZ:US:2000:3.US.509.99
sp. zn. III. ÚS 509/99
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti A. P., zastoupeného JUDr. P. P., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30.3.1999, č.j. 22 Co 132/99-187, a proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 30.6.1998, č.j. 4 C 673/91-162, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se svým podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 18.10.1999 domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30.3.1999, č.j. 22 Co 132/99-187, a rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 30.6.1998, č.j. 4 C 673/91-162. Stěžovatel byl soudem vyzván k odstranění vad podání, zejména na podmínky podání ústavní stížnosti spočívající v tvrzeném zásahu do základního práva, lhůtu k jejímu podání, nezbytnost právního zastoupení a předložení dostatečného počtu vyhotovení. Na výzvu stěžovatel reagoval prostřednictvím určeného právního zástupce doplněním ústavní stížnosti ze dne 29.3.2000, čímž došlo k nápravě odstranitelných vad.
Podle §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž se za takový prostředek nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Stěžovatel však v této věci nepodal proti rozsudku Krajského soudu v Praze dovolání, jehož přípustnost byla založena na základě §239 odst. 2 obč. soudního řádu, neboť - jak vyplývá z enunciátu i odůvodnění tohoto rozsudku - stěžovatel požadoval, aby odvolací soud připustil dovolání, soud však jeho návrhu nevyhověl, přesto jej poučil na přípustnost dovolání dle citovaného ustanovení obč. soudního řádu. Tímto procesním postupem si stěžovatel vytvořil prostor pro podání dovolání, jinými slovy, získal možnost, aby "zásadní význam" napadeného rozhodnutí odvolacího soudu posoudil přímo dovolací soud. Stěžovatel však svého práva nevyužil a tím nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
Z uvedených důvodů soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl podle §43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 5.4.2000
JUDr. Ivana Janů
soudce zpravodaj