ECLI:CZ:US:2000:3.US.517.99
sp. zn. III. ÚS 517/99
Usnesení
III. ÚS 517/99
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele K. F., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. února 1998, sp. zn. 16 Co 269/97, mimo ústní jednání dne 1. 3. 2000 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním, označeným jako "ústavní stížnost", napadl stěžovatel ve své náhradové věci vedené před Okresním soudem v Olomouci (15 C 379/92) zřejmě rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. února 1998 (16 Co 269/97-183); protože toto podání bylo postiženo formálními vadami, přípisem Ústavního soudu ze dne 1. prosince 1999 byly stěžovateli vady s poučením vytknuty a k jejich odstranění mu byla stanovena lhůta v trvání 30 dnů a později k jeho žádosti byla prodloužena do 10. února 2000 (č. l. 5) s tím, že v takto prodloužené lhůtě se očekává předložení plné moci jeho zástupce.
Dopisem ze dne 8. února 2000 stěžovatel Ústavnímu soudu sdělil, že podle poučení, jehož se mu od advokáta určeného Českou advokátní komorou dostalo, je jeho původní podání, vzhledem k rozhodným okolnostem, zřejmě opožděné, a proto "naléhavě prosil Ústavní soud, aby dal přednost morálnímu principu před dodržováním lhůty, o které nevěděl"; plnou moc Českou advokátní komorou určeného zástupce stěžovatel nepředložil.
Zastoupení stěžovatele v řízení před Ústavním soudem advokátem (§30 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) je pro zahájení řízení zákonem stanovenou podmínkou, kterou nelze prominout, a protože stěžovatel tuto podmínku ani v prodloužené lhůtě nesplnil, nezbylo než o jeho formálně vadném podání rozhodnout odmítavým výrokem [§43 odst. 1 písm. a) zákona], aniž by bylo možné jakkoli se zabývat meritem věci v původním dopise stěžovatele obsaženým, případně posoudit, zda dopis sám byl, z hlediska lhůty stanovené pro podání ústavní stížnosti zákonem, zaslán Ústavnímu soudu včas (napadené rozhodnutí nebylo přiloženo a rozhodující data z dopisu nebyla patrná).
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 1. března 2000