ECLI:CZ:US:2000:3.US.612.2000
sp. zn. III. ÚS 612/2000
Usnesení
III. ÚS 612/2000
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele Z. K., zastoupeného JUDr. R.K., advokátkou, o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ze dne 25. listopadu 1999, sp. zn. 44/601/42260/5.11.1999, a Úřadu práce v Jablonci nad Nisou ze dne 6. října 1999, č. j. JNB-749/1999-15, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal přezkoumání postupu Úřadu práce v Jablonci nad Nisou, zrušení jeho rozhodnutí ze dne 6. října 1999, č. j. JNB-749/1999-15, a rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 25. listopadu 1999, sp. zn. 44/601/42260/5.11.1999. Uvedl, že je považuje za protiústavní a cítí se jimi dotčen na právech, zaručených čl. 26 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Současně navrhl, aby Ústavní soud zrušil část zákona č. 1/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů a to v §14 odst. 2 písm. f) v textu "...nebo s ním v této době bylo zaměstnání ukončeno pro neuspokojivé pracovní výsledky nebo pro porušování pracovních povinností vyplývajících ze zaměstnání,".
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení [§72 odst. l písm. a), odst. 2, §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu návrhu bylo zjištěno, že stěžovatel všechny procesní prostředky k ochraně tvrzeného práva nevyčerpal, když nevyužil oprávnění podat u soudu opravný prostředek k přezkoumání zákonnosti rozhodnutí orgánu veřejné správy (§244 občanského soudního řádu). Z tohoto důvodu také jeho návrh nesměřuje proti rozhodnutí, jež má na mysli §72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Důvody pro přijetí ústavní stížnosti dle §75 odst. 2 písm. a) citovaného zákona shledány nebyly.
Pro výše uvedené byl návrh jako nepřípustný odmítnut [§43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Pro odmítnutí ústavní stížnosti nejsou na straně navrhovatele splněny podmínky pro podání návrhu na zrušení části zákona o zaměstnanosti [§74, §64 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. listopadu 2000