ECLI:CZ:US:2000:3.US.650.99
sp. zn. III. ÚS 650/99
Usnesení
III. ÚS 650/99
Ústavní soud rozhodl dne 9. listopadu 2000, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci ústavní stížnosti J. V., zastoupené JUDr. J. H., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. října 1999, č. j. 16 Ca 213/99-29, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního úřadu, okresního pozemkové úřadu Strakonice ze dne 17. května 1999, č. j. PÚ/624/91/S/7, o určení vlastnictví, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 22. prosince 1999 se stěžovatelka domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. října 1999, č. j.
16 Ca 213/99-29, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního úřadu, pozemkové úřadu Strakonice ze dne 17. května 1999, č. j. PÚ/624/91/S/7, o určení vlastnictví. Uvedeným rozhodnutím obecného soudu se cítí být dotčena ve svých základních právech a svobodách, vyplývajících z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Z ústavní stížnosti, jejích příloh a ze spisu Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 16 Ca 213/99, jejž si Ústavní soud vyžádal, bylo zjištěno následující:
Okresní úřad, okresní pozemkový úřad Strakonice rozhodnutím ze dne 17. května 1999, č. j. PÚ/624/91/S/7, určil, že stěžovatelka není vlastnicí stavby rybníka na přesně označených parcelách, nacházejících se v kat. území K., obci K., a to poté, když na základě obsáhlého dokazování dospěl k závěru, dle něhož stavba předmětného rybníka je stavbou vzniklou až po přechodu nemovitosti na stát. V opravném prostředku proti uvedenému rozhodnutí stěžovatelka polemizuje s hodnocením důkazů ze strany správního orgánu, když výpovědi svědků označuje jako účelové, a dále odkazuje na písemné důkazy, osvědčující existenci rybníka v roce 1927 v souvislosti s osázením sloupů vysokého napětí. Konečně stěžovatelka namítá, že v řízení před správním orgánem nebyl předložen důkaz o provedení stavby rybníka v souladu s platnými předpisy po přechodu nemovitostí na stát.
V ústavní stížností napadeném rozhodnutí se Krajský soud v Ústí nad Labem ztotožnil se závěry správního orgánu. K důvodům opravného prostředku pak konstatoval, že ze zmínky o existenci rybníka před druhou světovou válkou v době stavby vysokého napětí nelze bez dalšího dovozovat, že rybník existoval i při převzetí nemovitosti státem, a dále, že z hlediska posouzení věci není rozhodující, zda jde o stavbu nepovolenou, když je navíc z dochovaného kolaudačního rozhodnutí zřejmé, že stavební povolení na rekonstrukci rybníka vydáno bylo.
V ústavní stížnosti stěžovatelka nad rámec argumentů uplatněných ve správním řízení a v řízení před soudem upozorňuje na pojem tzv. nebeského rybníku, u něhož vysušení a vypuštění nemá vliv na jeho povahu ve smyslu stavby, pročež dochází k závěru, dle něhož jsou právní závěry obecného soudu v extrémním nesouladu se zjištěnými skutečnostmi, v čemž spatřuje dotčení v základních právech a svobodách plynoucích z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Dle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, ústavní stížnost odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný.
V posuzované věci Ústavní soud neshledal pochybení ze strany obecného soudu na úrovni jednoduchého práva, když tento předmětnou věc rozhodl plně v souladu s kautelami obsaženými v části páté hlavě třetí o. s. ř. a své závěry řádně a přesvědčivě odůvodnil. V důsledku uvedeného rovněž neshledal dotčení stěžovatele v základním právu na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, když dotčení v některém základním právu nebo svobodě povahy hmotněprávní stěžovatelka nenamítá.
Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu, než návrh z důvodu neopodstatněnosti dle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. listopadu 2000