ECLI:CZ:US:2000:4.US.121.2000
sp. zn. IV. ÚS 121/2000
Usnesení
IV. ÚS 121/2000
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vladimíra Čermáka a soudců JUDr. Miloše Holečka a JUDr. Evy Zarembové o ústavní stížnosti P. D., zastoupené Mgr. A. Č., advokátem, proti rozhodnutí Okresního úřadu Jihlava, referátu sociálních věcí, ze dne l5. 12. 1999, čj. SR/odv-32/99 Bína, a rozhodnutí Městského úřadu Jihlava, odboru sociálního, ze dne 25. 10. 1999, čj. 4200/99(0), a návrhu na zrušení 1) ust. ti 73 zákona č. 100/1998 Sb., v platném znění, 2) vyhlášky MPSV ČR č. 182/1991 Sb., v platném znění, 3) zákona č. 99/1963 Sb. - příloha č. A, v odboru sociálního zabezpečení v části, upravující rozhodnutí vyloučená z přezkoumání soudem podle zákona č. 100/1988 Sb., takto:
Ústavní stížnost a návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se svou ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 28. 2. 2000 a předanou poštovnímu úřadu k přepravě dne 25. 2. 2000, domáhala zrušení shora označených rozhodnutí správních orgánů a uvedených právních předpisů z důvodů , které ve svém podání blíže rozvádí.
Jak Ústavní soud zjistil z připojeného spisu Městského úřadu Jihlava, č. ROD 565/99, bylo napadené rozhodnutí Okresního úřadu Jihlava, referátu sociálních věcí, ze dne 15. 12. 1999, čj. SIZ/odv-32/99 Bína ( které je posledním prostředkem, který zákon k ochraně práva poskytuje), stěžovatelce doručeno oproti podpisu dne 21. 12. 1999 (viz doručenka na č.l. 11 ). Tímto dnem počala stěžovatelce běžet 60 denní lhůta k podání ústavní stížnosti, stanovená v §72 odst. 2 zák.č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, která uplynula dnem 18. 2. 2000.
Jestliže tedy stěžovatelka podala ústavní stížnost teprve dnem 25. 2. 2000, stalo se tak po lhůtě pro .její podání zákonem stanovené, a proto musela být podle §43 odst. 1 písm. b) citovaného zákona odmítnuta.
2 IV. ÚS 121/2000
K poukazu stěžovatelky na okolnost, že její ústavní stížnost svým rámcem podstatně převyšuje oprávněné zájmy stěžovatelky, Ústavní soud pro úplnost dodává, že tato okolnost by mohla mít vliv, pouze pokud by se jednalo o situaci předvídanou v ust. §75 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., tedy pokud by šlo o ústavní stížnost nepřípustnou pro nevyčerpání všech procesních prostředků, nikoliv o ústavní stížnosti podanou po lhůtě stanovené zákonem.
S ohledem na to, že ústavní stížnost byla odmítnuta, nemohl se již Ústavní soud zabývat spojenými návrhy na zrušení právních předpisů, neboť' za této situace již stěžovatelka není osobou oprávněnou k podání takového návrhu, a proto byl tento návrh podle §43 odst. 2 písm. b) citovaného zákona odmítnut.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvoláni přípustné.
V Brně dne 29. června 2000
JUDr. Vladimír Čermák předseda senátu