ECLI:CZ:US:2000:4.US.130.2000
sp. zn. IV. ÚS 130/2000
Usnesení
IV. ÚS 130/2000
Ústavní soud rozhod v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vladimíra Čermáka a soudců JUDr. Pavla Varvařovského a JUDr. Evy Zarembové o návrhu S. P., označeném jako "ústavní stížnost na porušování základních lidských práv a svobod z důvodů zavádění letního času v ČR", takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel dne 1. 3. 2000 podání navrhovatele označené jako "ústavní stížnost na porušování základních lidských práv a svobod z důvodů zavádění letního času v ČR", z jehož obsahu však plyne, že navrhovatel z důvodů, které jsou v podání i předložených přílohách blíže rozvedeny, se domáhá zrušení právního předpisu o zavedení letního času, neboť tento, jak tvrdí, je protiústavní a protilidový.
Oprávnění podat návrh na zrušení právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy ČR ve smyslu ustanovení §64 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o Ústavním soudu, přísluší vládě, skupině nejméně 25 poslanců nebo nejméně 10 senátorů, senátu Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti, zastupitelstvu vyššího územního samosprávného celku a dále tomu, kdo podal ústavní stížnost za podmínek, uvedených v ustanovení §74 citovaného zákona. Fyzické osobě - jednotlivým občanům - tedy na rozdíl od ostatních subjektů vyjmenovaných v ustanovení §64 odst. 2 citovaného zákona, přiznává tento zákon oprávnění podat návrh na zrušení právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení jen výjimečně, a to za současného splnění podmínky, že takový návrh je spojen s ústavní stížností. Podání navrhovatele však, jak shora uvedeno, podle jeho obsahu za ústavní stížnost považovat nelze, neboť ve svém petitu, kromě návrhu na zrušení právního předpisu (nesprávně označeného jako vyhláška, když zjevně jde o nařízení vlády č. 41/1998 Sb. ze dne 18. 2. 1998, o zavedení letního času v letech 1999 až 2001) neobsahuje petit - návrh nálezu, který by odpovídal ustanovení §82 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, a který by tedy Ústavní soud mohl vydat v řízení o ústavní stížnosti. Je proto třeba učinit závěr, že navrhovatele nelze bez dalšího, aniž podal zároveň ústavní stížnost ve smyslu §72 a násl. citovaného zákona, považovat za osobu oprávněnou k podání návrhu na zrušení právního předpisu, a proto byl jeho návrh podle §43 odst. 2 písm. b) citovaného zákona odmítnut.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. března 2000
JUDr. Vladimír Čermák
předseda senátu