ECLI:CZ:US:2000:4.US.243.2000
sp. zn. IV. ÚS 243/2000
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti A. K., zastoupené JUDr. E. M., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 7. 12. 1999, č.j. 25 Co 186/97-154, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 17. 4. 2000 se stěžovatelka domáhala, aby Ústavní soud nálezem zrušil rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 7. 12. 1999, č.j. 25 Co 186/97-154, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne 7. 2. 1997, č.j. 6 C 140/90-102, jímž byla zamítnuta její žaloba o náhradu škody ve výši 106.500,- Kč s příslušenstvím.
Po přezkoumání, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem, dospěl Ústavní soud k názoru, že se jedná o ústavní stížnost nepřípustnou ve smyslu §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), neboť stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje. Jak vyplývá z napadeného rozsudku, Krajský soud v Praze návrhu stěžovatelky (žalobkyně) na vyslovení přípustnosti dovolání vyhověl a podle ust. §239 odst. 1 o.s.ř. ve výroku napadeného rozhodnutí vyslovil, že dovolání je přípustné. Stěžovatelka tedy svým postupem vytvořila stav, kdy mohla využít dovolání. Zdali tak fakticky učinila, z ústavní stížnosti nevyplývá, nicméně je evidentní, že teprve po rozhodnutí dovolacího soudu bude splněna podmínka přípustnosti ústavní stížnosti stanovená v §75 odst. 1 zákona.
Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ust. §43 odst. 1 písm. e) zákona jako nepřípustný odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 5.5.2000
JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj