ECLI:CZ:US:2000:4.US.330.2000
sp. zn. IV. ÚS 330/2000
Usnesení
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti S. M., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. dubna 2000, sp. zn. 4 Nd 136/2000, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc ze dne 31. března 2000, sp. zn. 2 To 243/2000 a proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc ze dne 11. května 2000, sp. zn. 2 To 244/2000, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 31. května 2000 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání označené jako ústavní stížnost, kterou se stěžovatel domáhal zrušení napadených usnesení. Uvedené podání ovšem nesplňovalo náležitosti ústavní stížnosti, zejména dle ustanovení §§30 a 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"). Z uvedeného důvodu byl stěžovatel dopisem za dne 22. června 2000 vyzván, aby vady odstranil. K tomu mu byla stanovena lhůta v trvání 30 dnů od doručení výzvy. Tento dopis byl odeslán 29. června 2000. Dne 20. července 2000 byl Ústavnímu soudu dopis vrácen s oznámením, že stěžovatel nebyl zastižen a v úložní době si dopis nevyzvedl. Současně bylo sděleno, že se jmenovaný nachází v psychiatrické léčebně. Dne 31. července 2000 byl opět zaslán na stěžovatelovu adresu dopis se shodným obsahem a i tentokrát byla zásilka vrácena dne 10. srpna 2000, jako nedoručená.
Dne 18. srpna 2000 bylo Ústavnímu soudu doručeno doplnění podání stěžovatele, ve kterém oznámil, že je v ústavní ochranné léčbě v Psychiatrické léčebně ve Štenberku. Stěžovatel byl proto opět vyzván dopisem, odeslaným dne 23. srpna 2000, se shodným obsahem jako v předchozím případě, adresovaným do Psychiatrické léčebny ve Štenberku. Dne 29. srpna 2000 byla uvedená zásilka vrácena s oznámením sociálního oddělení Psychiatrické léčebny ve Štenberku, že stěžovatel odmítá zásilku převzít. Z toho důvodu byl proveden další pokus o doručení, tentokráte dopisem odeslaným 15. září 2000, který byl dne 22. září 2000 opět vrácen s poznámkou, že jej stěžovatel odmítá převzít.
Dle ustanovení §63 zákona ve spojení s ustanovením §50 zákona č.99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř."), odepře-li adresát, bezdůvodně písemnost přijmout, je písemnost doručena dnem, kdy její přijetí bylo odepřeno.
Vzhledem k tomu, že stěžovatel nejevil zájem zásilku si převzít a mimo to sám udával Ústavnímu soudu adresu pro doručování na které se nezdržoval, je třeba považovat zásilku za doručenou a to nejpozději ke dni 22. září 2000. S ohledem na uvedenou skutečnost nezbylo než podání odmítnout pro neodstranění vad návrhu ve lhůtě k tomu stanovené, dle ustanovení §43 odst. 1 lit. a) zákona.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 23. 10. 2000
JUDr. Pavel Varvařovskýsoudce zpravodaj